Test Posseltem. Kontroverze kolem sudetoněmeckého setkání v Brně

Poslední slovo   20:00
Už jsem Poslední slovo o testu někým jednou psal. Bylo to v roce 2022 před prezidentskými volbami a v textu „Test Pavlem“ jsem tvrdil, že pokud se Petr Pavel stane prezidentem, trauma komunismu nás po 33 letech už nesvírá. Pokud prohraje, vláčíme dál jeho kouli na noze. Výsledek? Pavel vyhrál a volební preference komunistů se vyjadřují v promile. Letos je to test Posseltem.

Jaroslav Veis | foto: Lidovky.cz

Jedenaosmdesát let poté, co byli brněnští Němci nadivoko hnáni z města – tedy ještě o čtvrt roku dříve než prezident Beneš podepsal ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o odsunu –, se v Brně v rámci festivalu Meeting i v rámci dlouholetého kontextu politiky česko-německého smíření uskuteční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, v jehož čele Bernd Posselt stojí.

Část českých politiků se ve skutečnosti nebojí sudetských Němců, ale sebe samých

Soudím, že toto setkání je dalším v řadě testů našich schopností vyrovnat se s dějinami způsobem, který nenahrazuje analýzu emocemi, řádný trest za zločiny lynčem, a především nezneužívá památky obětí ke ždímání politických preferencí. Ano, mám na mysli SPD. Černé „chirurgy z dovozu“ tentokrát nahradili sudetští Němci. Tenhle test neposkytne žádná přesná čísla, ale vypovídací hodnotu o stavu české mysli má. Vlastně ji nabízí už nyní, a to ještě účastníci setkání do Brna nedorazili.

Odsun Němců (k nimž se na Slovensku nachomýtli Maďaři) byl odplatou jak za to, že zejména ti sudetští usilovali o rozbití Československa, tak za zločiny napáchané za okupace nacisty. Avšak zločiny odsunu divokého ani uplatnění principu kolektivní viny v odsunu „dekretovém“ nezdůvodňujme pokrytecky rozhodnutím spojenců z Postupimi.

Sjezd sudetských Němců je provokace, ne krok ke smíření. Někdo chce znovu otevřít staré rány

Odsun byl především český a velmi sporný cíl. Prezident Beneš ho prosazoval už roku 1940, západní spojenci se postupně nechávali přesvědčit a neobyčejně rád naskočil i Stalin, jehož mnohem víc než osud tří milionů Němců československých zajímalo zabrání Východního Pruska a velké části polského území, které se neobešlo bez odsunu jedenácti milionů Němců polských.

Mimochodem, i v předválečném Dánsku usilovala německá menšina, která měla i vlastní nacistickou stranu o připojení k říši. Hitler však naštěstí o jižní Jutsko (či severní Šlesvicko) neusiloval: strategickým zájmům dal přednost před etnickou solidaritou. Po válce Dánové neuplatnili princip kolektivní viny a odsun německé menšiny nežádali. I proto tento model dodnes slouží jako mezinárodní referenční pro řešení problematiky národnostních menšin a Evropské centrum pro menšinové otázky sídlí ve šlesvickém Flensburgu, nikoli v Ústí nad Labem nebo v Brně.

Část českých politiků se ve skutečnosti nebojí sudetských Němců, ale sebe samých

Považuju za důležité a správné, že se letošní setkání sudetských Němců s heslem „Život je setkávání“ koná právě jako součást brněnského Meetingu založeného už před jedenácti lety Davidem Mackem, Petrem Kalouskem a Jiřím Mottlem. Je to festival smíření a porozumění, pravého opaku stěžejních bodů politiky Tomia Okamury a jeho satrapů, jimiž jsou dštění zla a chrlení nenávisti.

Vstoupit do diskuse (42 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.