Jedenaosmdesát let poté, co byli brněnští Němci nadivoko hnáni z města – tedy ještě o čtvrt roku dříve než prezident Beneš podepsal ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o odsunu –, se v Brně v rámci festivalu Meeting i v rámci dlouholetého kontextu politiky česko-německého smíření uskuteční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, v jehož čele Bernd Posselt stojí.
Část českých politiků se ve skutečnosti nebojí sudetských Němců, ale sebe samých |
Soudím, že toto setkání je dalším v řadě testů našich schopností vyrovnat se s dějinami způsobem, který nenahrazuje analýzu emocemi, řádný trest za zločiny lynčem, a především nezneužívá památky obětí ke ždímání politických preferencí. Ano, mám na mysli SPD. Černé „chirurgy z dovozu“ tentokrát nahradili sudetští Němci. Tenhle test neposkytne žádná přesná čísla, ale vypovídací hodnotu o stavu české mysli má. Vlastně ji nabízí už nyní, a to ještě účastníci setkání do Brna nedorazili.
Odsun Němců (k nimž se na Slovensku nachomýtli Maďaři) byl odplatou jak za to, že zejména ti sudetští usilovali o rozbití Československa, tak za zločiny napáchané za okupace nacisty. Avšak zločiny odsunu divokého ani uplatnění principu kolektivní viny v odsunu „dekretovém“ nezdůvodňujme pokrytecky rozhodnutím spojenců z Postupimi.
Sjezd sudetských Němců je provokace, ne krok ke smíření. Někdo chce znovu otevřít staré rány |
Odsun byl především český a velmi sporný cíl. Prezident Beneš ho prosazoval už roku 1940, západní spojenci se postupně nechávali přesvědčit a neobyčejně rád naskočil i Stalin, jehož mnohem víc než osud tří milionů Němců československých zajímalo zabrání Východního Pruska a velké části polského území, které se neobešlo bez odsunu jedenácti milionů Němců polských.
Mimochodem, i v předválečném Dánsku usilovala německá menšina, která měla i vlastní nacistickou stranu o připojení k říši. Hitler však naštěstí o jižní Jutsko (či severní Šlesvicko) neusiloval: strategickým zájmům dal přednost před etnickou solidaritou. Po válce Dánové neuplatnili princip kolektivní viny a odsun německé menšiny nežádali. I proto tento model dodnes slouží jako mezinárodní referenční pro řešení problematiky národnostních menšin a Evropské centrum pro menšinové otázky sídlí ve šlesvickém Flensburgu, nikoli v Ústí nad Labem nebo v Brně.
Část českých politiků se ve skutečnosti nebojí sudetských Němců, ale sebe samých |
Považuju za důležité a správné, že se letošní setkání sudetských Němců s heslem „Život je setkávání“ koná právě jako součást brněnského Meetingu založeného už před jedenácti lety Davidem Mackem, Petrem Kalouskem a Jiřím Mottlem. Je to festival smíření a porozumění, pravého opaku stěžejních bodů politiky Tomia Okamury a jeho satrapů, jimiž jsou dštění zla a chrlení nenávisti.
