Není to tedy komunismem prolezlý stařec jako premiér Viktor Zubkov, o kterém se v posledních týdnech mluvilo jako o možné náhražce Putina, ani absolvent školy KGB jako exministr obrany s omezeným rozhledem Sergej Ivanov, což byl hned po Medvěděvovi nejžhavější kandidát na prezidentské křeslo.
Proč byl vybrán mladý právník a technokrat? Inteligentní, vzdělaný, nenápadný Medvěděv, muž v nejlepších letech, nedává najevo, že by chtěl v nejvyšší funkci rozvinout své skryté ambice. Naopak se zdá, že bude rád, když mu Putin bude našeptávat, radit a řídit ho. Ostatně i kdyby rád nebyl, nic jiného mu nezbude.
Putin zná Medvěděva sedmnáct let a díky své špionské průpravě se jistě v lidech vyzná. Potřeboval si zvolit sluhu, nikoliv plnohodnotného následníka, a vsadil na Medvěděva. Není to člověk ošklivý ani výjimečný krasavec, jeho tvář se snadno zapomene, a to je také jeden ze symbolických důvodů, proč v čele Ruska stane po 2. březnu 2008 zřejmě právě on. Žádnou výraznou, extra zajímavou a samostatnou osobu si Putin do kožichu nepustí. Přesto se z Putinova týmu ozývají i hlasy, které tvrdí, že mládí Medvěděva je krajně nebezpečné a že se bude chtít nakonec přece jen samostatně prosadit.
I o Putinovi se v roce 1999 psalo jako o nenápadném, tichém průměrném špionovi, co bude jen nástrojem v rukách „Jelcinovy kliky“, která chce i nadále zůstat u moci. Putin klikou otočil několikrát dokola, až ji dokonale rozprášil. Poučen touto vlastní zkušeností si nyní vybírá následníka, který podle něj na žádné zatočení „putinskou klikou“ nebude mít sílu.
Medvěděv je navíc jako civilista trnem v oku všem, kteří sloužili v armádě či bezpečnostních složkách. Budou ho hlídat, neboť oni také zůstanou v Putinově týmu, a Putin zůstane de facto hlavou státu, i když prezidentem bude někdo jiný. Pokud Medvěděv nedokáže vytvořit stejně silnou, vlastní „Medvěděvovu kliku“, nemá šanci se jako samostatný politik prosadit.
