Konec roku bývá provázen všelijakými legráckami, mystifikacemi a novinářskými kachnami. Z tohoto ranku – alespoň předpokládám - pochází také článek Jiřího Kinkora: „Važme si Billa Gatese, ale ne kvůli charitě“ otištěný v Lidových novinách v pátek 30.12.05 v rubrice „Úhel pohledu“.
Autor článku se označuje jako ekonom z občanského sdružení Galtův institut. Co tento institut je, objasňuje na svých webových stránkách www.aynrand.cz těmito slovy: Kdo je John Galt, jehož jméno hrdě uvádíme v názvu naší organizace? John Galt je postava románu Atlas Shrugged od kontroverzní spisovatelky Ayn Randové, která se narodila v ruském Petrohradě 2.2.1905, zemřela v New Yorku 6.3.1982. John Galt je geniální vynálezce a filozof, který odmítl být trestán za své ctnosti. Odmítl odevzdávat produkt svého intelektuálního úsilí lidem, kteří za něj neplatí a opovrhují jím. Odmítl se podřídit a obětovat. Rozhodl se žít svůj život pro sebe. Slavná je přísaha Johna Galta: „Přísahám při svém životě a lásce k němu, že nikdy nebudu žít pro druhého člověka, ani žádat aby on žil pro mne.“
Podobnost s geniálním Járou da Cimrmanem není po mém soudu čistě náhodná. Kdysi jsem v seriozním časopise pro matematiku a fyziku četl článek o Cimrnanvě vztahu k religiozitě. Jeho křesťanství se tam dokládalo povzdechem geniálního vynáleze při bouřce směrem k nebesům: Franto, Franto, ty se zase předvádíš!“. Bylo to vtipné a vkusné, stejně tak jako tisíce dalších informací kdekoli o vynálezech a životních postojích tohoto geniálního Čecha.
Pokud však v seriozním deníku, kterým Lidové noviny stále ještě jsou, se v seriozní rubrice žertuje na tema charity, která stojí ne náhodou v samotných základech naší civilizace (právě charita, to jest přeloženo z řečtiny: laskavost, přízeň, půvab přispěla rozhodující měrou k úspěšnosti této civilizace), či o rozvojové pomoci Africe (to jest o životě, či smrti tisíců lidských bytostí), se mi zdá značně nevkusné a přinejmenším ne moc vtipné. Zvláště ne proto, že článek je napsán tak přesvědčivě, že jeho čtenář po mém soudu zůstává na pochybách, zda autor je vědomý mystifikátor, nebo zda svoji „filozofii“ i svůj článek nemyslí náhodou vážně. Pokud by tomu tak bylo, považuji jej za velmi necharitativního, to jest: nelaskavého, nenávistného a nepůvabného člověka, jehož náboženství čirého egoismu je přímým antipólem kultury rozumu a průmyslové civilizace, pro kterou tak ve svém článku horuje.
- 17. ledna 2006 18:44
