Padl tu výraz „gigantický“, ale jen proto, že výpadek postihl desítky milionů lidí. Časově byl relativně krátký, ač trval dlouhé hodiny. Připomeňme si slova Václava Bartušky, velvyslance pro energetickou bezpečnost, z roku 2008: „Potřebujeme padnout na držku. Evropa potřebuje týdenní blackout. Ne pětihodinový, týdenní. Aby to maso pochodovalo z mrazáku. Protože týdenní výpadek proudu vám maže civilizaci.“
Bylo to řečeno brutálně, nadsazeně, ale ne až tak příliš. A hlavně to nebylo řečeno do větru, jak teď zažili Španělé a Portugalci. A jak si všímají společnosti ležící blíže Pyrenejskému poloostrovu než my. Či spíše jejich média.
Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze |
Ten výpadek nastal v době, kdy mnozí straší (válkou, ruskými úmysly obsadit celou Evropu, kolapsem toho či onoho) a jiní si zase myslí, že celý pocit ohrožení vzniká jen tím strašením. Španělsko a Portugalsko ukázaly, že ten pocit je reálný. Že se může přihodit cokoliv – nemusí to být jen válka, ale i hackerský útok, přírodní pohroma, technologický kiks či nějaký zásah „shůry“ – a ocitneme se v průšvihu. Že „manuál přežití“, o jakém mluvila v zimě Fialova vláda (pracuje na něm) a později Evropská komise, řekněme „manuál pro případ průšvihu“, který má svou tradici ve Skandinávii, vydává ho Francie a chystá i Polsko, není nějakým výmyslem.
A to si ještě musíme uvědomit, že ve Španělsku a Portugalsku nenastal bartuškovský týdenní blackout, při kterém by „maso pochodovalo z mrazáku“. Je to prostě námět ne na strašení, ale spíš k zamyšlení.
Jak přežít tři dny při povodních či válce? Česko chystá nový manuál pro obyvatele |
Když přijde ke slovu hotovost či barter
Nechme zatím stranou příčiny blackoutu. Na jejich zjišťování se pracuje a dosud nelze naplno říci, zda za to jednoznačně může – či naopak nemůže – energetická transformace (Green Deal a výhradní sázka na obnovitelné zdroje energie), extrémní počasí (ale takové na poloostrově nebylo), hackeři či pachatelé hybridních útoků. Uvidíme. Ale jednoznačnou příčinu, na kterou by se dalo jasně ukázat prstem, zatím neznáme.
Aktuálnější je to, s čím se v takové situaci musí popasovat lidé. Jak reagují, když z ničeho nic, během pár sekund přestane fungovat elektřina, vypadne mobilní signál, zablokují se platební karty, zastaví se vlaky i výtahy a „zamrznou“ automatické dveře. Je to situace na sebevraždu? Nebo v ní lze najít nějaké ponaučení, ba i příjemné překvapení?
Jedna Češka právě pobývající ve Španělsku na web napsala: „Zažili jsme na vlastní kůži, jaké to je být náhle odříznout od všech energií. Ulice se naplní lidmi a ti spolu naživo komunikují. Úplné sci-fi! Výborné školení pro budoucnost, jistě se to bude stávat častěji.“ Vida, žádné suicidální myšlenky, spíše racionální shrnutí.
Kyberútok ve Španělsku nelze vyloučit. Koordinace by byla obtížná, říkají odborníci |
Víc toho nabízejí velká média jako Der Spiegel, který má korespondenty v oblasti a ti vyrážejí do ulic. Dovídáme se od nich třeba toto.
Bankomaty jsou mimo provoz, uplatní se hotovost, kterou mají lidé u sebe. Nebo barterový obchod. V Lisabonu tři ženy dostanou balení vajec výměnou za svíčky. Tam, kde selhávají semafory, regulují provoz chodci. Tramvaje stojí, řidiči sedí na lavicích pro cestující a hrají karty. Večeře se podává při svíčkách. Na některé části poloostrova se snáší zvláštní klid.
Preppeři mají pravdu
Co to připomíná? To, o čem jsme psali v březnu, když ministr Rakušan představoval vládou chystaný „manuál přežití“. Třeba o tom, že preppeři – societa cíleně se připravující na přežití průšvihů a establishmentem často pokládaná za podivíny, ba „dezoláty“ – doporučují dát do evakuačního zavazadla analogové tranzistorové rádio.
Vlády radí, jak přežít. V zrcadle války a Ruska už není prepperství známkou tmářství, ale pokroku |
A co teď píše korespondent magazínu Der Spiegel? „Platby kartou? Bankomaty? Nemožné. Mobilní síť je nefunkční. Baterie telefonů se vybíjejí. Jen staří lidé mají u sebe tranzistorová rádia.“
Toto jsou užitečné lekce z pondělka na Pyrenejském poloostrově. Nikdo by si přitom nevsadil na to, že tento blackout je poslední. Spíše naopak. Herbert Saurugg, šéf Rakouské společnosti pro krizovou připravenost, k tomu říká, že dojde-li k jednodennímu výpadku proudu, může trvat i týden, než se regály supermarketů alespoň částečně doplní. A co kdyby to trvalo déle? „Nejpozději po 48 až 72 hodinách lze očekávat vážné poškození kritické infrastruktury, třeba telekomunikačních sítí. Rozsáhlý výpadek trvající déle než týden je prakticky nevratný.“
Nelezte na koleje, varovali Španěly trčící v rychlovlacích. Země přešla na hotovost |
Straší? Možná ano, aby lobboval pro svůj džob. Ale vsadili byste na to po zkušenosti Španělů a Portugalců? Pokud ano, tak raději jen digitální peníze. Ty se při blackoutech nepočítají.
