O misi označené NS-31 jste už asi slyšeli, i když si nepamatujete její název. Čtrnáctého dubna v 15.30 našeho času odstartoval ze základny Corn Ranch nedaleko západotexaského města Van Horn suborbitální nosič New Shepard od firmy Blue Origin. Na svém vrcholu nesl přetlakovou kabinu, v jejíchž anatomicky tvarovaných křeslech leželo šest žen – přičemž pro většinu veřejnosti byla nejznámější účastnicí americká zpěvačka Katy Perry.
Raketa stoupala kolmo vzhůru a po několika desítkách sekund od startu vypnula svůj kyslíkovodíkový raketový motor BE-3. Setrvačností pak kabina vystoupala ještě o několik desítek kilometrů výš.
Po chvíli se oddělila od nosiče a dosáhla výšky 107 kilometrů, čímž překonala mezinárodně uznávanou hranici kosmického prostoru – takzvanou Kármánovu hranici. Pozor, nešlo o „let na hranici vesmíru“, jak se někdy mylně říká.
Pokud totiž vesmír, jehož jsme součástí, nějaké hranice má, pak jsou velmi velmi daleko. V tomto případě proto hovoříme pouze o hranici kosmického prostoru ve výšce 100 kilometrů nad zemským povrchem.
Jelikož je New Shepard pouze suborbitální nosič, nedosahuje kabina rychlosti potřebné k usazení na oběžné dráze Země. Po vystoupání do nejvyššího bodu trajektorie proto začíná opět padat dolů. Zatímco pohonná jednotka New Shepardu přistála jako obvykle motoricky, kabina s posádkou dosedla na padácích.
Sexy do vesmíru? Uniformy ženské posádky Blue Origin jsou jen rozpačité party kostýmy |
Zatímco si dámy užívaly návrat na pevnou Zemi, kterou opustily sotva na deset a půl minuty, na internetu se pod mnoha články vynořovala otázka, k čemu takové lety vůbec jsou a proč se jich účastní zrovna celebrity. Téma kosmické turistiky je poměrně rozsáhlé a v tomto článku není místo na všechny jeho aspekty – řekněme si tedy alespoň to nejzákladnější.
Konec bílých límečků
Mise NS-31 byla v pořadí už 31. letem nosiče New Shepard (nikoliv stejného kusu) a zároveň šlo o jeho 11. let s posádkou. A teď ruku na srdce – o kolika z těchto misí jste vůbec slyšeli?
Dost možná jen o té první s posádkou, která proběhla v roce 2021. Svou roli v tom mohl sehrát fakt, že tehdy letěl přímo majitel Blue Origin, miliardář Jeff Bezos. Mise NS-31 však zaznamenala bezkonkurenčně největší mediální ohlas ze všech dosavadních. A to je jeden z důvodů, proč má takový let smysl.
První čistě ženská posádka (nepočítáme-li misi Vostok 6, kde byla Valentina Těreškovová sama) je téma, které přitahuje pozornost veřejnosti – tím spíš, když je na palubě slavná osobnost.
Ačkoli může New Shepard sloužit i k provádění vědeckých experimentů (a v mnoha případech tomu tak skutečně bylo), není to jeho jediný přínos. Mise NS-31 neměla za cíl dělat vědu. Namísto toho měla vzbudit zájem mladé generace o vědu, techniku a kosmonautiku. I díky čistě ženské posádce si třeba některé mladé dívky řeknou, že i pro ně je studium oborů dříve považovaných za ryze mužské – jako je strojírenství, fyzika, chemie nebo věda obecně.
Dalším důvodem, proč se těchto misí účastní hlavně starší podnikatelé nebo celebrity, je jednoduše jejich finanční náročnost. Ceny sice postupně klesají, ale k úrovni rodinného výletu na Karlštejn to má ještě hodně daleko. Cena jednoho místa se stále pohybuje v desítkách milionů dolarů, takže si takový let zdaleka nemůže dovolit každý zájemce. A množina lidí, kteří na něj mají prostředky, se z velké části sestává právě z podnikatelů a lidí ze světa showbyznysu.
Je však pravděpodobné, že konkrétně Katy Perry (a v budoucnu i další hvězdy jejího formátu) za letenku plnou částku neplatila – její účast totiž pro Blue Origin představovala cennou reklamu.
A to se potvrdilo mimo jiné tím, jaký mediální zájem mise vyvolala. Právě díky účasti celebrit se informace o kosmickém letu dostanou i k lidem, kteří by jinak o vesmír nezavadili a mohli by mít pocit, že „té raketové vědě přece nikdy nemůžou rozumět“.
Před pár lety jsem v jednom rozhovoru dostal otázku, zda přímé přenosy firmy SpaceX, při kterých se jásá a výská, nepovažuji za degradaci kosmonautiky na úroveň fotbalového zápasu.
Moje tehdejší odpověď se skvěle hodí i na aktuální výkřiky o nevhodnosti letů celebrit do kosmického prostoru: „Pokud se má kosmonautika jednou stát skutečně masovou záležitostí a přirozenou součástí našich životů, musí opustit svět bílých límečků.“ Lety celebrit jsou k tomu skvělým předpokladem. Sice se při nich nedělá žádná věda – ale i tak vědě ve výsledku pomáhají. A tak to má být.
Rozhodně to neznamená, že nastává nová éra, v níž by o vědu přestal být zájem, a nahradilo ji komerční pozlátko showbyznysu. Věda zůstane i nadále neochvějnou páteří kosmonautiky. Komerční kosmonautika nemá tu stávající nahradit, ale vhodně ji doplňovat.
A tak se v budoucnu můžeme těšit na pokroky v obou směrech výzkumu a letů do vesmíru. Připravuje se návrat lidí na Měsíc – jak ve Spojených státech, tak v Číně – a v těchto případech jde o čistě vědecké projekty profesionálů.
Současně se však bude dál rozvíjet i komerční kosmonautika – suborbitálních i orbitálních turistických letů se budou účastnit další lidé včetně celebrit. Zájem, který tato druhá kategorie vyvolá, se pak logicky přenese i do té první. A pokud politici uvidí, že veřejnost má o vědu a techniku zájem, budou na ně ochotněji uvolňovat finance, protože v tom ucítí příležitost k získání politických bodů. Ve výsledku tak i ryze komerční let slavné zpěvačky může pomoci profesionálním astronautům.
Autor je šéfredaktorem webu Kosmonautix.cz
