28. března 2019 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

KAIN: Boj o internet. Snad se reforma autorských práv nevymkne z rukou

Mezinárodní protest proti chystané reformě Evropské unie o ochraně autorských... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mezinárodní protest proti chystané reformě Evropské unie o ochraně autorských... | foto: ČTK

PRAHA Do ulic proti ní vyrazily protestovat desítky tisíc lidí, miliony pak podepsaly petici, jež se vůči ní vyhrazovala. Reforma autorských práv, kterou schválil v úterý Evropský parlament, vzbuzuje nevídané emoce. Podle kritiků jde prý o cenzuru a konec svobodného internetu. To není pravda. Zatím, nutno dodat.

V celém sporu stojí na straně jedné autoři (novináři, filmaři, spisovatelé), kteří tvoří hodnoty, za něž nedostávají přiměřeně zaplaceno, neb jejich dílo je bez jejich souhlasu sdíleno zdarma na internetu. Na straně druhé jsou pak korporace, které samy vlastní obsah nevytvářejí, ale na jeho sdílení vydělávají obří sumy. Třeba takový Google již roky inkasuje peníze díky tomu, že zveřejňuje výňatky z obsahu novin, aniž by za to těmto novinám přímo platil. Kdo pracoval v posledních letech v médiích, na vlastní kůži pocítil, jaký dopad na novinářskou profesi má, když peníze přestávají putovat k tvůrcům obsahu. Vydavatelé musí šetřit, ubývá kvalitní, náročné (a tudíž dobře placené) žurnalistiky, kterou nahrazují „klikací“ zprávy.

To by se teď mohlo změnit, nový autorský zákon by měl donutit agregátory obsahu, jako jsou třeba Google nebo Facebook, aby díla autorů buď nezveřejňovaly (což si samozřejmě vydavatelské domy nepřejí), nebo aby za ně platily (což si zase nepřeje Google a spol.). Nejhorší by asi bylo, kdyby se na licenčních poplatcích domluvily velké vyhledávače s velkými vydavateli a malí hráči by ostrouhali.

Největší kontroverze vzbuzuje ustanovení, podle něhož je provozovatel platformy plně odpovědný za to, aby na ní nebyl pirátský obsah. To nutně povede k zavádění automatických filtrů, které budou „závadný“ obsah mazat. Ty jsou ale drahé, na což doplatí „malí“, a nedokonalé, takže mohou často smazat i legální obsah. A to není moc pěkná perspektiva.

Ta největší legrace nás ale teprve čeká. Členské státy mají teď dva roky na to, aby směrnici začlenily do svých národních zákonů. Směrnice je z principu formulována v řadě bodů velmi obecně a dává tak relativně velký prostor pro výklad některých pojmů. Rozproudí se jistě čilá debata doprovázená silným lobbistickým tlakem. Vzhledem k známé české snaze být při implementaci evropských směrnic papežštější než papež se nelze zbavit obav z toho, co čeští poslanci (respektive jejich našeptávači) vymyslí.