Už dávno jsou pryč doby, kdy cizinec v Bosně (v případě autora tohoto textu dva roky po Daytonu) mohl zblízka pozorovat po válce zcela pochopitelnou až nápadnou obezřetnost a vzájemnou nedůvěřivost Bosňáků, Srbů a Chorvatů, kteří tvoří společný stát. Zatímco Bosňáci a Chorvaté představují Federaci Bosny a Hercegoviny, Srbové mají Republiku srbskou. Bylo tenkrát běžné cestou z jednoho do druhého autonomního celku nechat se přivézt k hranicím taxíkem a tam přestoupit do jiného taxíku s espézetkou oné druhé země soustátí. Pro pasažéra i taxikáře to tak bylo bezpečnější. Tak silná nevraživost mezi dotčenými etniky tenkrát ještě panovala.
Od té doby vyrostly na všech stranách nové generace lidí. Občané země kandidující na členství v EU jsou už moderní Evropané, ty tam jsou vzpomínky na příslušníky pravidelných či méně pravidelných vojenských jednotek znepřátelených etnik. Do Bosny jezdí čím dál víc turistů, a to nejen ti, kteří si troufnou odskočit si tam na jeden den z chorvatských pláží a podívat se do krásných hor nebo zákoutí Sarajeva či Mostaru. A přesto přicházejí ze srdce bývalé Jugoslávie zneklidňující zprávy.
Bezpečnost Bosny posilují i čeští vojáci
Bosenská prokuratura ve středu nařídila zadržení prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika a jeho spolupracovníků, aby je úřady mohly vyslechnout. Dodik, který vydání zatykače na svou osobu označil jako politicky motivované, byl v únoru nepravomocně odsouzen kvůli tomu, že nerespektuje rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten stojí de facto v čele země i 30 let po Daytonu.
UHRYGabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností. |
Bosenská prokuratura chce vyslechnout Dodika a další ústavní činitele Republiky srbské, kteří prý ignorovali předchozí předvolání. Dodik dlouhodobě kritizuje uspořádání společného státu a Bosnu označuje za vězení. Na konci února stanul před soudem, protože podepsal zákony, které pozastavily výkon rozhodnutí bosenského ústavního soudu a vysokého představitele. Soud Dodikovi uložil trest jednoho roku vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí.
Přesto bosenskosrbský vůdce minulý týden podepsal zákony zakazující působení bosenských celostátních soudních orgánů, prokuratury, policie a tajné služby SIPA v Republice srbské. Tyto zákony pak pozastavil bosenský ústavní soud.
Na situaci samozřejmě reaguje mezinárodní společenství. Vojenská mise Evropské unie v Bosně (EUFOR) v úterý oznámila, že do Bosny a Hercegoviny přijedou unijní vojenské posily. Česko vzápětí vyslalo do země 150 vojáků, působit by tam měli měsíc. Společně s rumunskými a italskými kolegy, kteří se rovněž připojili ke zhruba tisícičlenné posádce EUFOR, mají posílit bezpečnost země.
Další krize na obzoru. Vůdce bosenských Srbů Dodik dostal rok vězení |
Moc bosenské centrální vlády je poměrně omezená, jde o stát do značně míry decentralizovaný. Ani to ale tamním Srbům zjevně nestačí. Milorad Dodik, podle něhož Bosna představuje stejný neúspěch, jakým byla někdejší Jugoslávie, už léta volá po rozdělení země. Avšak při formulaci agentury Reuters, že „Rusko, Srbsko a Maďarsko podporují Dodika, podle kterého by se Republika srbská měla od Bosny odčlenit a připojit k Srbsku“, leckdo zvedne obočí a živě si představí, jak by asi vypadala mapa Evropy s Velkým Srbskem, Velkým Maďarskem a Ruskem ještě větším, než jsme si kdy dokázali přestavit. Ne že by člověk těm národům nepřál, jen se jaksi obává, že podobné procesy by se mohly dít na úkor sousedních národů.
Volání o pomoc do Moskvy
Dodik, který je mj. označován za proruského politika, ve středu také oznámil, že požádá Rusko, aby v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rozšíření mandátu unijních sil v Bosně. Bosenskosrbský vůdce prý navíc v příštích dnech chystá setkání na nejvyšší úrovni s ruskými představiteli.
Je otázkou, zdali teď Rusové, plně zaměstnáni válčením na Ukrajině, budou mít čas a kapacitu řešit problémy spřáteleného národa kdesi na Balkáně. I když na druhou stranu by ty mohly odpoutat pozornost minimálně Evropy od východu Ukrajiny. Ani americká karta Dodikovi zatím nevychází. Bosenskosrbský prezident je jedním z těch politiků, kteří čekali, že nástup Donalda Trumpa jim zajistí vítr do plachet. Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio se však nechal slyšet, že Dodikovy aktivity podkopávají stabilitu Bosny a ohrožují bezpečnost země.
Srbská opozice v parlamentu zapálila dýmovnice, poslankyni trefili lahví do hlavy |
Svoje problémy má dnes i vedení Srbska, kde už měsíce probíhají protivládní protesty, byť je pravdou, že srbský prezident Aleksandar Vučić minulý měsíc přijel do správního střediska Republiky srbské Banja Luky Dodika podpořit. A aby byl výčet zainteresovaných úplný, připomeňme, že do Bosny míří nejen letadla, která jsou bosenskými úřady vítána. Orgány státu nedávno zakázaly přistát v Sarajevu maďarskému vojenskému letadlu, jehož konečnou destinací měla být Banja Luka. Rozhodnutí prý bylo učiněno v kontextu podpory, kterou Budapešť poskytuje bosenskosrbskému vůdci Miloradu Dodikovi.
Mít tak problémy Balkánců a Trumpovy peníze, může si dnes říkat Evropa při pohledu na agresivní Rusko a své potíže s obranyschopností…
