• schránka
  • Přihlásit Můj účet

Učitel vysvětluje studentům Střední průmyslové školy v Ústí nad Labem postup před zahájením didaktických testů státní maturity z matematiky. | foto: ČTK

BOTLÍK: Šlendrián na ministerstvu. Státní maturita rychle degeneruje

Názory
  •   10:38
PRAHA - Představte si, že jste vyvinuli nový zdroj energie pro blikačky na kolo a poslali patentovému úřadu přihlášku svého vynálezu. Vzápětí dostanete e-mail od paní Králové, která v úřadě zapisuje došlou poštu a vaří kafe. Blikačky prý blikat nemůžou, protože nemají baterie. Vy trváte na tom, aby úřad patentovou přihlášku řádně projednal. Vedoucí podatelny ale odpoví, že paní Králová blikačkám rozumí, protože už dvacet let bydlí vedle cykloservisu.

Neomalenost úřednic nezná mezí

Absurdní, že? Podobně ovšem zacházelo s gymnaziálním učitelem češtiny Jiřím Lukášem ministerstvo školství.

LUKÁŠ: Maturita z češtiny a zlý úmysl Cermatu

Poslal tam podnět výslovně adresovaný Nezávislé odborné komisi (NOK), kterou ministerstvo zřídilo, aby posuzovala správnost maturitních testů. Upozornil, že tři úlohy maturitního testu z češtiny jsou závadné – důvody vysvětlil také v článku, který v LN vyšel 27. května. Paní Králová není členkou NOK, údajně je její tajemnicí a má prý dvacetiletou praxi jako češtinářka na střední odborné škole. Z argumentační úrovně jejího vyjádření se to ovšem poznat nedá.

Státní maturity, Gymnázium na Zatlance
Studenti se připravují na maturitu.

Pan Lukáš například namítal, že hledat chyby v cizím textu, což vyžadovala jedna ze závadných úloh, je něco jiného než bez chyb psát. Paní Králová to vidí jinak: „Tato úloha odpovídá dovednosti, jež je požadována již od základní školy, neboť vyžaduje schopnost nalézt vlastní chybu.“ Rozdíl mezi „číst cizí text a opravovat ho“ a „psát vlastní text a opravovat ho“ jí zjevně uniká.

Paní Králová odeslala svou reakci už 3. června, NOK ale jednala teprve v neděli 6. června. Podnět byl tedy smeten ze stolu dřív, než si ho komise mohla přečíst. Ještě absurdnější je proto ujištění vedoucí „podatelny“, tedy oddělení všeobecného vzdělávání MŠMT, že komise podnět projednala.

Cermat a ministerstvo školství vystavěly kolem sebe hradby, přes něž kritický hlas nepronikne. NOK je součástí obrany, neboť její členové se vyznačují hlavně tím, že nemají výhrady. Proč k nim tedy paní Králová kritické podněty nepustí? Možná pro jistotu. Nevznikla ta komise vlastně kvůli tomu, aby žádné výhrady neměla?

Tříčlenná Nezávislá odborná komise MŠMT pro češtinu není nezávislá. Zasedá v ní bývalý ředitel Cermatu, dále pracovník organizace přímo řízené ministerstvem školství a pracovnice Ústavu pro jazyk český Akademie věd, s nímž Cermat už v roce 2013 uzavřel smlouvu o spolupráci při přípravě maturitních testů. Ukázkovější střet zájmů si lze stěží představit, nemluvě o nepřezkoumatelnosti závěrů komise. Ta totiž nic neodůvodňuje, jen podepíše předtištěný protokol: „Věřte nám, že test je bez chyb.“

Cermat a MŠMT dlouhodobě hřeší na tom, že chybí nezávislá veřejná odborná oponentura věnující se důkladně jak pojetí zkoušky, tak jejímu naplnění konkrétním obsahem. Cermat vaří z vody a ministerstvo ho kryje. Vedlejším efektem každoročních neférových dílčích vítězství obou institucí nad maturanty a kritiky je ovšem rychlá degenerace. Zkoušku provází stále větší šlendrián a snad povede k jejímu brzkému konci…

Propadl hlavně Cermat

Letos jsme byli svědky frašky, nad níž zůstává rozum stát. Nejprve ministr požádal Cermat, aby tentokrát připravil snazší testy, protože maturanti se po většinu posledního ročníku vzdělávali jen distančně. Ředitelka Cermatu požadavek odmítla, ačkoli schůdná cesta samozřejmě existuje. Třeba znalost vztahu mezi odvěsnami a přeponou pravoúhlého trojúhelníku se dá testovat jak dosazením do známé rovnosti, tak mnohem obtížnější situací, v níž žáci musejí nejdřív Pythagorovu větu sami najít: Vodorovný trám je svým levým koncem spojen s horním koncem trámu svislého. Opačné konce obou trámů jsou od spojení vzdáleny 3 m a 4 m. Jak daleko jsou tyto konce od sebe?

Cermat má tedy obrovskou volnost, ale nastavování obtížnosti testů nezvládá ani trochu. Dokládá to rozdíl průměrných výsledků mezi češtinou a matematikou. Letos byl čas na konání testu z češtiny prodloužen o 10 minut a neúspěšnost poklesla oproti loňsku o devět procentních bodů na hodnotu pět procent. U testu z matematiky byl čas prodloužen dokonce dvakrát: v roce 2019 ze 105 na 120 minut a letos o dalších 15 minut. Navzdory tomu stoupla v tomto roce neúspěšnost na hodnotu 25 procent, což je pětkrát víc než v češtině a nejvíc od roku 2013 (!). Automechanik, který nepozná, zda kolo přifoukl, nebo upustil, je holt ňouma. Přehuštěný test se pokusilo zachránit MŠMT, ale marně. Dodatečně snížilo práh pro složení zkoušky, aby to vyšlo „zhruba jako loni“. Jenže zapomnělo, že podobně jako každým rokem vzrostl podíl gymnazistů. Ti vylepšují průměr, takže „zhruba jako loni“ je ve skutečnosti „hůř než loni“.

Shrňme. Obtížnost testů nelze předvídat a jejich obsah je přinejmenším problematický. Členové schvalovací komise jsou ve zjevném střetu zájmů a jejich agendu vyřizuje paní Králová, když právě netřídí poštu. Pane ministře Plago, vám ty orientální poměry nevadí? Co kdybyste se před odchodem postaral aspoň o dodržování základních pravidel?

Autor: