Odpovědní poplatníci tedy od nás pro rodinný dům a příslušný rok obdrželi z počátku jakési „obecní odpadové kupóny“, které je v našem I. sběrném dvoru opravňovali bezplatně odevzdat mimo běžný vývoz popelnice např. televizor, dvě pneumatiky, dva pytle vytříděného plastu či textilu apod. Systém se občanům zalíbil a také jej hojně začali využívat. První roky jsem míval ve sběrném dvoře službu a pomohlo mi to mimo jiné i více se s každým z občanů seznámit, řeešily se samozřejmě i obecní záležitosti. Podotýkám, že to bylo kolem roku 2000, kde byl Ekokom a obdobné organizace ještě v plenkách a o jakémsi větším povědomí o třídění mezi občany v naší republice nemohla být ani řeč. A my se drželi průpovídky, že do hrobu, na finanční úřad a do sběrného dvora nakonec musí každý z nás.
V roce 2004 jsme s dotací ze Státního fondu životního prostředí zprovoznili II. sběrný dvůr, který nám s drobnými úpravami slouží dodnes. Od počátku jsme třídili nejen základní suroviny (papír, sklo, plasty, železo), ale také textil, velkou či malou elektroniku, nebezpečný odpad a v malé produkci i zelený bioodpad a stavební suť, samozřejmostí je kontejner na komunální odpad. Postupně jsme služby sběrného dvora rozšířili např. o výdej plynových lahví, ale také o stavebniny, kdy jsme umožnili koupi drobného stavebního obecního materiálu (především písky, štěrky, obrubníky, dlaždice... ) ze skladu obce našim obyvatelům. V roce 2010 jsme náš systém rozšířili o Komunitní kompostárnu pro zpracování zeleného odpadu na kompost. Přes sběrný dvůr jsme v roce 2012 zdarma vydávali i kompostéry do rodinných domů či dnes již každoročně set lopata plus metla jako poděkování za zimní údržbu obecního chodníku před svým domem.
To to je výčet služeb, které nejspíše nabízí téměř každá z obcí. My jsme ovšem jako přidanou hodnotu našeho systému v žádném případě nechtěli přijít o motivaci našich občanů ke třídění odpadů. Přes mnoho administrativních úskalí v rámci nových zákonů a vyhlášek řešící jak samotný systém s nakládáním odpady či zpoplatnění této služby, se nám podařilo zachovat systém, kdy občan (poplatník) odevzdáním určitého minimálního množství tříděných komodit do sběrného dvoru obdrží odpadový žeton (např. za pytel plastů čtyři žetony ). Na základě žetonů (12 ks za rok na jednoho poplatníka) získá pro příští rok slevu na svém poplatku ve výši 150 Kč – základní poplatek je letos 500 korun, přičemž na nového poplatníka (narozený, přistěhovaný) pohlížíme samozřejmě jako na toho, kdo minimální množství loni vytřídil.
Měli jsme obavu, že občané vytřídí pouze námi požadované minimální množství, uplatní slevu, a tím jejich ochota třídit skončí. Praxe nás ale přesvědčila o opaku. Průměrné množství na občana je dvojnásobné oproti požadovanému a na slevu dosáhne téměř celé obec. A to nás těší a také zavazuje.
Samozřejmě je pravdou, že vydávání odpadových žetonů je náročnější na obsluhu sběrného dvora, následně na administraci, výpočet ročního poplatku a taky to něco stojí. Je také jasné, že systém nelze nebo lze jen s obtížemi kombinovat např. s volně přístupnými sběrnými hnízdy či pytlovým svozem s čárkovým kódem po obci. Ovšem za ty roky už to máme v praxi zvládnuté a nečiní nám to žádných problémů. Nemusíme se tak obávat, že v kontejneru na sklo najdeme vedle skla běžný komunál nebo třeba mrtvou kočku. Otevírací doba sběrného dvora (letní čas středa 16 -17.30 + letní a zimní čas sobota 8-10.30) občanům zatím vyhovuje, navíc jsme operativně připraveni dle potřeby nějaký ten den do budoucna přidat, např. před Velikonocemi máme v rámci jarního úklidu otevřeno celý týden.
Náš sběrný dvůr naplňuje zákonem prioritně požadovaný způsob nakládání s odpady, jímž je recyklace, protože to, co se jednom sousedovi již nehodí, se druhému hodí třeba do dílny - takže funguje částečně i jako bleší trh. Rovněž plní i funkci jakéhosi komunitního centra, kde si lidé sem tam i povykládají (samozřejmě do prvního zatroubení souseda, který není v daný den zrovna naladěn ). A protože jsme v Březolupech, tj. na rozhraní mezi Slováckem a Valašskem, a gárky či kolečka ještě u nás nevymřely, pak, především v podzimních a zimních měsících, je sem tam sběrný dvůr i místem pro okoštování něčeho dobrého, čímž březolupská slivovice zcela zaručeně je.
Petr Kukla, starosta Březolup, Nezávislí z Březolup I.
