Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

BUŠTA: Probuďme v sobě kuchařskou duši, zavřené hospody k tomu vybízí

Názory

  18:17
Proslýchá se, že Češi začali doma vařit ostošest, když jsou zavřené hospody. Vybavila se mi vzpomínka z let sedmdesátých.

Luxusní restaurace, ilustrační foto. foto: Shutterstock

„V sobotu půjdeme na oběd do restaurace,“ pravila čas od času mamka.

Táta rozpačitě vzhlédl od křížovky: „To bude stát děsně peněz. A pak, ty to stejně uvaříš líp.“

„Neuvařím,“ nedala se máma, jinak excelentní kuchařka, „neuvařím to líp než profíci.“

Restaurace chystají další protest, některé v osm nezavřou. Babiš slibuje stoprocentní kompenzaci

Miloval jsem rozzářenou restauraci, stoly pokryté dlouhými, bílými ubrusy, pikolíky v oslnivých košilích s motýlky a dokonale ostříhaného pana vrchního v tmavém obleku. Táta spořádal svůj guláš a my jsme si s mámou užívali svíčkovou, znojemskou, nebo dokonce debrecínskou, což tehdy ještě nebyl plátek uříznutý z uzeniny ze supermarketu. Kde dnes narazíme na takovou debrecínskou s knedlíkem? Už nikdy jsem takovou nejedl! Jak hvězda betlémská pak občas zableskla vídeňská roštěná zasypaná závějí cibulových kroužků, osmažených nikoli ve friťáku, nýbrž na pánvi.

Uplynulo padesát let. V pondělí jsem si z té kdysi oblíbené restaurace, dávno už bez bílých ubrusů a vrchního v tmavém obleku, odnesl mysliveckou pečeni za 155 korun. Když jsem pak doma otevřel krabičku, krčily se tam tři oříšky tuhého masa utopené v neidentifikovatelné tekutině, doplněné čtyřmi bledými řezy takzvaného knedlíku.

Říká se, že krize plodí příležitosti, ale to není úplné. Krize plodí adaptabilitu. Před řadou let pánové jako Zdeněk Pohlreich, Emanuele Ridi, Kluci v akci a další poskytli naší stagnující gastronomii osvěžující impulz. Restaurace se musely adaptovat na vyšší nároky poučených hostů. Příležitost k tomu poskytl televizní byznys. Nová příležitost právě pomrkává na nás.

Jak se mohou restaurace udržet při životě? Podnikatel z Vietnamu přináší návod

Když už tedy vaříme, učme se vařit! Nemusí to být hned bažant v mandlové krustě či chobotnice. Naopak, začněme „obyčejnou“ domácí majonézou a tatarkou, omeletou, boloňskou omáčkou, hamburgerem, „obyčejnou“ vepřovou pečínkou. Držme se přitom úzkostlivě prověřených receptů. Jsou na internetu, třeba i od toho Pohlreicha, Ridiho, od Pauluse, od Jany „Florentýny“ Zatloukalové... Buďme přesní, chce to nešidit suroviny, chce to organizaci, váhy, míry, stopky, jako na hodině lektvarů. Jen žádné pohodlné zkratky. Třeba už napopáté zjistíme, jak se naše majonéza liší od té z obchodu nebo z průměrné restaurace. Jak vlastně majonéza chutná.

Až noční můra poodletí, nastane čas konfrontace s opusy, které nám leckteré podniky léta předkládají. Jedny pak odešleme s klidným svědomím na popraviště, druhé uložíme do sentimentálních dětských vzpomínek. A někdy, ve vzácných chvílích, pak za odměnu dokonce rozjasní naše kuchařské duše i přiznání: „Ne, neuvařil bych to líp.“

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!