Má se Evropa bát Călina Georgeska či AfD, nebo ji „protipožární zdi“ jen brzdí v rozletu?

Uhry   18:30
Zápach střelného prachu je v Evropě cítit z Ukrajiny už několik let. Ale granát, který způsobil nebo v těchto týdnech způsobuje ve světě nejcitelnější změny možná dokonce za poslední desítky let, hodil teprve nedávno Donald Trump. V důsledku rodících se geopolitických změn je spousta lidí zmatená či pohoršená, další mají pocit ohrožení a jiní se najednou naopak cítí být na koni. Ale pozor, ne všechno se dá překrýt kobercem rodícího se nového uspořádání a nehodící se pod něj zamést. Třeba roli Ruska v podzimních prezidentských volbách v Rumunsku.
Policisté vedou prezidentského kandidáta Georgeska k výslechu. (26. února 2025)

Policisté vedou prezidentského kandidáta Georgeska k výslechu. (26. února 2025) | foto: Reuters

Moskva prý už není jednoznačným původcem zkázy, které jsme na východ od nás svědky. S Moskvou se teď mluví a možná i dojednávají kšefty a politici se jí dokonce omlouvají za podporu rezoluce, jíž Valné shromáždění OSN označilo Rusko za agresora. Naopak odsouzeníhodného chování se údajně dopouštěli ti, kdo ovlivňovali chod věcí kdesi v daleké cizině z druhé strany světa. A má to znamenat například konec škůdců v americkém žoldu třeba ve střední Evropě.

UHRY

Gabriel Sedlák vás v rubrice Uhry zve nejen do regionů, jež kdysi tvořily Uhersko, které je společným dědictvím zejména Maďarů, Slováků, Němců a Židů, ale i do širšího okolí. A v neposlední řadě se věnuje i uhrům s malým „u“, tedy různým chybám na kráse tamních společností.

Ale všeho do času. Také Barack Obama začal restartovat vztahy s Ruskem s velkou pompou. A co z toho zbylo? A to si Obama na rozdíl od Donalda Trumpa většinou pamatoval, co řekl předchozí den.

Takže Volodymyr Zelenskyj možná není až takový diktátor a jeho evropští kritici budou muset s oslavou jednoznačného zostuzení ukrajinského vůdce ještě posečkat. A snad naopak nebudou zapomenuty a z historie vymazány akty nepřátelství přicházející z Moskvy. Nebyli jsme přece svědky jen rozmíšek mezi Ukrajinci a Rusy na východě Ukrajiny, kterými agresor omlouvá invazi v sousední zemi, ale také třeba – abychom pro příklad nechodili daleko - událostí ve Vrběticích.

Je neuctivý a nechce mír, zpražil Trump veřejně Zelenského. Ten odjel předčasně

Nástup trumpismu by neměl dát zapomenout na podobné excesy, byť třeba jednou historie ocení Trumpův granát, protože není vyloučeno, že skutečně otevře cestu ke konci zamrzlého konfliktu a nesmyslného vraždění.

Ruské vměšování

O ruském vměšování do vnitrostátních věcí vědí svoje Rumuni. Pro vážné podezření z této činnosti tamní Ústavní soud na podzim dokonce zrušil prezidentské volby těsně před jejich druhým kolem. Nelibě to samozřejmě nesli vítěz prvního kola Călin Georgescu a jeho stoupenci. Georgescu, silný kritik NATO a západní pomoci určené Ukrajině, jenž se netají svým obdivem k Trumpovi a Putinovi a který blouzní o připojení některých ukrajinských regionů k Rumunsku, je podezřelý z řady trestných činů a tento týden byl zadržen a předveden k několikahodinovému výslechu na prokuratuře.

Rumunského skoroprezidenta zadržela policie. Zrovna jel podat kandidaturu

Po výslechu prokuratura oznámila, že zahájila vyšetřování Georgeska pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací. Prokuratura také uvedla, že byly provedeny razie na 47 adresách osob a sdružení spojených s Georgeskem. Při razii měla být nalezena velká skrýš se zbraněmi a hotovostí. Politik, který má před náhradním, květnovým termínem prezidentských voleb výrazně nejvyšší preference, obvinil úřady z chování typického pro komunistický režim.

Zdá se, že příslušné orgány mají proti nové hvězdě rumunské politiky nabito víc, než kolik toho měl kdysi například český státní zástupce Ištvan proti premiérovi Petru Nečasovi, a k jeho odchodu z funkce to přesto stačilo. Není proto vyloučeno, že ani vše, co proti Georgeskovi shromáždili rumunští vyšetřovatelé, není slučitelné s nejvyšší ústavní funkcí v zemi. A ačkoli se to novému americkému vedení nelíbí (kriticky se o Bukurešť opřeli například viceprezident J. D. Vance a Elon Musk, kteří apelují na svobodu projevu), pořádek si ve věcech udělají Rumuni sami. A stoupenci svobody kdekoliv na světě nezbývá než jim držet palce.

Nestahujeme kalhoty před brodem brzy?

Ať už vyšetřování nebo případné soudní líčení dopadne v Rumunsku jakkoliv, nejzajímavější je, kam až poměry na starém kontinentu dospěly. Vidíme Evropu, která se zuby nehty brání rostoucí nespokojenosti veřejnosti s politikou svých reprezentací. Voliči ve stále vyšší míře volí politiky, kteří standardním politickým kruhům příliš nevoní. A ty se tak proti těm nežádoucím buď spojí (jako teď v Německu a Rakousku při sestavování vlády), nebo sáhnou po jiném nástroji (jako když v Rumunsku zatáhl ruční brzdu Ústavní soud). Někdy je to na hraně a například Němcům se za čtyři roky opravdu může vymstít jejich dnešní politika protipožární zdi (proti stále rostoucí AfD).

Pokud Merz nezajistí zásadní obrat, příští volby ovládne AfD, říká politolog

Nakonec možná Evropané zpětně zjistí, že se neměli čeho bát, že zbytečně brzy stahovali kalhoty před brodem. Vždyť vidíme, že Amerika už jeden mandát obávaného Trumpa přežila a prakticky bez větší újmy vyšli i Češi ze své zkušenosti s démonizovaným Babišem.

Jen je asi dobré při aplikování různých typů manažerismu a bezbřehé svobody nezapomínat na to, že v zájmu voličů a jejich kvalifikovaného rozhodování je vedle uplatňování kupeckých počtů a zefektivňování státního aparátu nutné nezapomínat například na to, co se kdy přihodilo kdesi v Salisbury nebo ve Vrběticích, nemluvě o Mariupolu nebo Buči.

Vstoupit do diskuse (4 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.