Česká ekonomika stagnuje. Zatímco HDP v Česku vzrostlo mezi lety 2020 a 2024 jen o 2 %, HDP Polska o 14 %. V posledních deseti letech navíc vzrostl schodek rozpočtu čtyřnásobně – z 63 miliard Kč v roce 2015 na 271 miliard v roce 2024. Klíčem k růstu mohou být státní investice do infrastruktury a inovací, doprovázené efektivnějším státem díky digitalizaci a modernizaci státní správy. Kromě silných českých firem a domácností mohou ekonomický růst podpořit i zahraniční investice.
Potřebujeme, aby se Česko stalo znovu atraktivní pro greenfield projekty s vysokou přidanou hodnotou. Aktuální je nyní například boj o datacentra, kdy se Česko uchází o investice za 90 miliard korun v rámci iniciativy AI Gigafactory, kdy se rozhodne, zda budeme mít jedno z pěti velkých evropských datových center pro umělou inteligenci.
Infrastruktura je základ
V případě investic do infrastruktury je nutný celkový přístup, s konkrétními, realistickými a dobře měřitelnými cíli. Potřebujeme aktualizovat Národní investiční plán tak, aby propojil veškeré investice do strategických oblastí jako doprava, energetika či digitální sítě, zhodnotil jejich přínos a zároveň stanovil priority realizace.
Klíčovým prvkem z hlediska strategické infrastruktury je pro Česko právě energetika. Bez stabilní energie nemůže fungovat ani průmysl 4.0, ani digitální ekonomika. Česko je navíc kvůli silnému průmyslovému zaměření energeticky náročnější než průměr EU. Díky flotile uhelných elektráren jsme byli dlouho exportérem elektřiny, ale s přechodem na nízkoemisní zdroje se karta obrací. Očekávaná rostoucí poptávka po elektřině proto vytváří potřebu nových stabilních zdrojů – a těmi mohou být jaderné bloky.
DOKUMENT: Programové prohlášení vlády Andreje Babiše![]() |
Studie společnosti Kearney ukázala, že v porovnání s klasickými či obnovitelnými zdroji má výstavba nových jaderných bloků výrazně pozitivnější dopad na ekonomiku. Každá miliarda investovaná do výstavby přispěje ke zvýšení HDP o 4,1 miliardy, což je čtyřikrát víc než u ekvivalentní investice do obnovitelných zdrojů a sedmkrát víc než investice do fosilních. Z dlouhodobého hlediska by navíc jádro mohlo přispět k nižším a stabilnějším cenám elektřiny, k energetické bezpečnosti a ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Investice do inovací
Pro zvýšení konkurenceschopnosti Česka je zásadní zaměřit se na podporu výzkumu a vývoje, které mohou vést ke zvýšení přidané hodnoty i produktivity. Například Polsko mezi roky 2014–2020 alokovalo 14 % z evropských fondů právě do výzkumu a inovací – v Česku to byla jen 4 %. Vláda by měla vytvořit jasné pobídky pro deeptech projekty, čipový a robotický průmysl, AI, výzkum nových materiálů nebo biotechnologie. V naší tradičně průmyslové zemi má velký potenciál také sektor obrany, který může těžit z navyšování výdajů v této oblasti.
Státní správa nově
Nová vláda správně označuje digitalizaci za páteř moderního státu. A ač v Česku rychle postupuje, její dopad občané zatím stále výrazně necítí. Z katalogu více než 6 100 veřejných služeb je jich dnes digitalizováno jen 20 %. Naší Achillovou patou je fragmentace systémů a nízká uživatelská přívětivost. Spokojenost občanů s digitálními službami dosahuje jen 62 %, třeba v Estonsku 83 %.
Český hospodářský růst zůstane i v roce 2026 jen blízko normálu. Co ho brzdí?![]() |
Dnes, kdy na dvě kliknutí nakoupíte či otevřete bankovní účet, potřebujeme, aby stát poskytoval služby na stejné úrovni. Situace, kdy občan vyplní údaje jen jednou, stát si je nasdílí napříč úřady a předvyplní formuláře, by měla být samozřejmostí. V Estonsku, které v této oblasti platí za evropského šampiona, trvá vyplnění daňového přiznání 3 minuty a země umožňuje občanům vyřídit většinu životních událostí online. A přináší to i úspory – Estonsko uvádí, že díky efektivitě digitálních služeb státu ušetří ročně ekvivalent 2 % HDP. Česko má potenciál jít stejnou cestou.
Pokud však stát zásadně nezmění přístup k řízení talentů, náboru a rozvoji lidí ve státní správě, narazí klíčové reformy na prostý nedostatek kompetencí, bez kterých je nebude možné realizovat. Česko si zaslouží státní správu, která umí přilákat talentované absolventy i zkušené odborníky. Průměrný věk státních zaměstnanců je 47 let a každý osmý je starší 60 let, zatímco mladí lidé do 30 let tvoří jen 7 % státního aparátu. Podle průzkumu mezi úředníky zvažuje 16 % zaměstnanců do roka odchod.
Aby státní správa dokázala talenty přilákat i udržet, musí nabídnout prostředí pro růst, moderní řízení lidí a příležitost podílet se na projektech, jež ovlivní budoucnost země. Dokáže-li to, může být prestižním zaměstnavatelem a líhní nových lídrů, jak vidíme třeba v Singapuru.
Češi věří, že nová vláda zrychlí hospodářský růst, i kdyby na dluh![]() |
Pro naši budoucnost proto potřebujeme, aby nová vláda postavila do centra svého programu hlavně odvahu zaměřit se na dlouhodobou vizi naší země, kterou začne hmatatelně naplňovat. Stojíme před největší příležitostí za poslední dekádu. Silná ekonomika podpořená investicemi a stojící na inovacích, flexibilní energetice a efektivním, moderním státu by měla tvořit základy nové konkurenceschopnosti Česka.
Autor je expert na transformaci a digitalizaci, poradenská společnost Kearney ČR.





















