Tuto snahu, která „vymezuje pravidla pro prezentaci zdravotnických rad a doporučení na internetu a sociálních sítích s cílem poskytnout uživatelům těchto informací standardizované, bezpečné prostředí“, lze jednoznačně pochválit. Internet je plný samozvaných léčitelů, zdravotních expertů a rádců. Od seriózních přes ezoterické blouznily až po čisté podvodníky, kteří tímto způsobem jen okrádají důvěřivce.
Sledujete nějaké lékaře či léčebné rady na internetu nebo sociálních sítích?
Je dobré, že komora se snaží vnést do internetového chaosu nějaký řád. Horší je, že pravidla jsou nezávazná a tedy se jimi nemusí řídit ani členové komory. Dalším faktorem oslabujícím kodex jsou pravomoci České lékařské komory, neboť se vztahují výhradně na lékaře. Tedy pokud má jiný zdravotní pracovník blog, YouTube kanál, či se veřejnosti v oboru zdravotnictví prezentuje jinak, Komora na něj nedosáhne. A pokud tomuto zdravotnímu radilovi neprokáže porušení zákona, může dotyčný své, třeba i zcestné, nápady vesele šířit do světa.
Jiná platforma, jiný metr
Etický kodex mohl být vodítkem pro laiky, kteří na internetu hledají radu či pomoc. Nicméně je otázka, zda jím být může. V kodexu je psáno, že každý má vystupovat pod vlastní identitou a na rovinu přiznat, jaké vzdělání v daném medicínském oboru dosáhl.
To samo je problém, část lidí funguje na internetu pod smyšlenou identitou a může to mít i zcela nevinné důvody. Háček může být i v otázce striktní odbornosti, například k očkování se vyjadřují rádi i lékaři, jejichž specializací nemusí být vakcinologie či epidemiologie. Kodex „získáte“ velmi snadno tím, že se k němu přihlásíte a na své internetové prezentaci umístíte odkaz na tento dokument Komory. Ta sama se netváří, že by chtěla stránky na ni odkazující kontrolovat či nějak postihovat ty, kteří se k pravidlům hlásí, byť je nedodržují.
Prevence je klíčem ke zdravé populaci. Průvodcem preventivními vyšetřeními by měl být praktický lékař |
Na jeden z nesmyslů kodexu upozornil na serveru Publico lékař a influencer Marek Dvořák, kodex zakazuje poskytovat adresné rady prostřednictvím on-line komunikace. „Když mi na Instagram napíše maminka, že má dítě horečku, a já jí slušně a věcně napíšu, že může podat Paralen podle váhy a sledovat stav – je to údajně špatně. Ale když mi ten samý dotaz pošle e-mailem nebo zavolá do ordinace, odpovědět samozřejmě můžu. Stejný lékař, stejná odpověď, stejný pacient – ale jiná platforma, takže jiné ‚etické‘ posouzení?“ Ano, tohle je zjevný renonc.
Internet je plný zdravotních, životních a jiných koučů, nutričních terapeutů či zdravotních guruů, jejichž kvalifikace je nulová, a ti nemají zájem se k iniciativě Lékařské komory připojovat. Na druhé straně, když si necháte nabulíkovat, že vaší životní koučkou může být vystudovaná herečka, dobře vám tak.
Když kardiolog doporučuje víno
Než si ale řeknete, že celý kodex je k ničemu, protože zasáhne jen zlomek podobně zaměřených internetových aktivit, vezměte v potaz, že kodex zakazuje šíření neověřených informací, žádá, aby dotyční lékaři přiznávali střet zájmů a odkazovali pouze na seriózní zdroje informací. Též se Komora staví proti vychvalování vlastních léčebných metod, postupů či vlastní lékařské praxe. Komora též žádá, aby dotyčný influencer dodržoval pravidla pro reklamu v oblasti zdravotnictví – včetně zákazu propagace léčiv, která jsou na lékařský předpis.
Zní vám to bezzubě? Nikoli, existuje spousta lékařů, kteří jsou ve střetu zájmů, prezentují se jako odborníci a přitom za peníze soukromých firem hájí jejich zájmy. A nemusejí to být jen typicky farmaceutické koncerny. Výrobci vína si často platí například kardiology, kteří propagují „zdravotně prospěšnou konzumaci vína“, což je podle adiktologů nesmysl a pověra. Žádná zdravotně prospěšná „dávka“ alkoholu neexistuje. Navíc proč by se například kardiolog měl vyjadřovat, jako by byl expertem na adiktologii?
Etický kodex je zajímavým počinem, ovšem zda to bude pouhá kuriozita, která skončí záhy v zapomnění, bude záviset jen na České lékařské komoře. Pokud bude totiž dodržování svých požadavků vymáhat a trestat ty lékaře, kteří pravidla poruší, třeba jen tím, že jejich prohřešky zveřejní, může být z kodexu užitečný nástroj. A pokud ne, byli jsme svědky jen dalšího bezobsažného marketingového triku prezidenta komory Milana Kubka.
