Proti bitcoinu je tu hned několik argumentů. Za prvé ty tradicionalistické. Bitcoin je elektronická měna, která není v normálních transakcích dnes až tak moc užitečná, a je to fakticky uložení peněz do něčeho vysoce spekulativního, co nemá samo o sobě nějakou hodnotu.
Protiargumentem by mohlo být, že zlato, které je uloženo v současných devizových rezervách, plní vlastně podobnou funkci neužitečného uchovatele hodnoty nespojené nijak s hodnotou měny. Doby, kdy měna byla kryta zlatem, jsou dávno pryč. Uplatnění zlata vyjma pamětních mincí, medailí, šperků a některé elektroniky, je opravdu minimální.
Bitcoin i akcie padají, dolar zažívá zlaté časy. Trhy reagují na Trumpova cla |
Zlato má ovšem tradici jako uchovatel hodnoty, a věří mu rozhodně víc lidí než bitcoinu. Funkci zlata jsme si dlouhodobě vyzkoušeli, funkci bitcoinu ne.
Spekulativní investice
Bitcoin dosud centrální banky jako rezervu nepoužívají. Je v rezervách Salvadoru, ale to je tím, že se Salvador pokusil přejít na placení bitcoinem. Řešil tím problémy v zemi s nerozvinutým platebním systémem a šlo o snahu se zviditelnit. Nakonec od něj, mimochodem na nátlak Mezinárodního měnového fondu, který musel požádat o půjčku, ustoupil.
Další zemí, kde se používá ve státních či spíše polostátních rezervách bitcoin, je uzavřené království Bhútán. Je to ale opět dáno snahou se zviditelnit, a tím, že země má dost elektrické energie a využívá ji k těžbě, tedy produkci bitcoinů.
Vyspělé země považují bitcoin za příliš riskantní, než aby ho použily jako rezervu státu či dokonce centrální banky. Mimochodem, před používáním bitcoinu varovala nedávno šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, která prohlásila, že bitcoin představuje riziko pro společnost a Evropská centrální banka už dříve uvedla, že bitcoin má nulovou vnitřní hodnotu. Někteří ekonomové pak upozorňují, že cena bitocoinu je velmi kolísavá a že je to spekulativní investice.
Bitcoin už nebude oficiální měnou Salvadoru, používalo ho jen 8 procent lidí |
Jenže i akcie, respektive akciové indexy, které má v devizových rezervách centrální banka, jsou přece rizikové a spekulativní investice. I akciový trh se může zhroutit. Ovšem na druhou stranu je určitě spíše představitelné to, že spadne na nulu cena bitcoinů, než že bude úplně bezcenné široké spektrum různých akcií. Přece jen, akcie by měly být podloženy nějakým fyzickým majetkem.
Centrální bankéři mají být konzervativní
Skutečně důležitou filozofickou i praktickou otázkou ale je, proč má centrální banka státu nakupovat ve velkém bitcoin a některé akcie a proč ne jinou elektronickou měnu – je jich spousta – nebo jiné akcie, než nakupuje nyní.
Vždyť tím, že nakupuje určité akcie či elektronické měny, hýbe jejich cenou a zvýhodňuje tak některé investory. Jiné naopak znevýhodňuje. Neměla by být centrální banka neutrální?
A vůbec, měla by takhle centrální banka spekulovat a snažit se vydělávat a ne jen prostě uchovávat hodnotu toho, co má? Vždyť devizové rezervy mají sloužit k zajištění nízké inflace, potažmo ekonomického růstu prostřednictvím stabilní měny, ne k vydělávání peněz.
Čím víc se bude snažit banka vydělávat, tím více bude riskovat, a tím horší pak může být její prodělek a to může zatřást i naší měnou. A to bychom si nepřáli. Centrální bankéři mají být konzervativní centrální bankéři, nikoliv investiční bankéři (za kterého se mimochodem označuje guvernér Michl), kteří mohou vydělat, ale také prodělat.
Proto je lepší se investicím do bitcoinu vyhnout. Doufejme, je že bankovní rada guvernérovi Michlovi neschválí a my se nevydáme směrem k podivným zemím, jako je Salvador či Bhútán.
