Nestabilní stabilita. Noví členové bankovní rady půjdou s proudem

V únoru nastoupí do bankovní rady dva vzdělaní a zkušení ekonomové, Jan Procházka a Jan Kubíček. Je to třeba ocenit, protože na odchodnou mohl jmenovat Zeman do rady nějakého svého oblíbence bez nezpochybnitelné kvalifikace či nějakého mašíbla.

Ostatně takhle kdysi jmenoval Zemanův předchůdce Václav Klaus do rady Pavla Řežábka. U Zemana média spekulovala o tom, že jmenuje třeba šéfa hradního protokolu Vladimíra Kruliše.

S Procházkou a Kubíčkem je problém v tom, že než odborníci na měnovou politiku jsou oba spíš zaměřeni na fiskální politiku. Přitom centrální banka řídí měnovou politiku, politika fiskální, tedy rozpočet, je v rukou vlády a parlamentu.

Ale právě tam Zeman mířil. „Snažte se o co nejintenzivnější komunikaci s vládou a s ministerstvem financí. Je třeba respektovat hlas ekonomů,“ řekl jim při jmenování Zeman.

Centrální banka si ostatně dlouhodobě pod vedením současného guvernéra Aleše Michla nepřímo stěžuje, že jí její snahu o potírání inflace kazí vláda.

Zčásti je to pravda a zčásti je to výmluva, proč bankovní rada nezvedá úrokové sazby, i když by jí to část analytiků včetně jejích vlastních doporučovala.

Procházka s Kubíčkem v tom zřejmě „půjdou s proudem“, posílí tak současný pohled většiny našich centrálních bankéřů na měnovou politiku, kterým je snaha udržet stabilitu sazeb.

Ovšem to se nakonec může ukázat jako chyba, zvláště pokud bude inflace dál vysoká a zakoření v ekonomice. Pokud nezmění názor, bankovní rada může svou stabilitou produkovat nestabilitu.