6. června 2015 19:35 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

PEŇÁS: Česko-moravský velikán Ludvík Vaculík

Ludvík Vaculík u Josefa Zemana, patrně ještě v Loutí, cca 1965, v pozadí kůň na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ludvík Vaculík u Josefa Zemana, patrně ještě v Loutí, cca 1965, v pozadí kůň na... | foto: Josef Zeman

Jak to říct? Ludvík Vaculík, to byla pevnina, která se tvořila sama sebou. Hornatá, žulovitá, uzlovitá a kamenitá. A přitom plodná.

Byl to originál ve všem, znalec lidí a přírody, pasák koz, a indián, baťovák a komunista, který tam skutečně vlezl, protože si myslel, že to je dobré. Když zjistil, že jenom pro ty, kdo tam vlezli, šel pryč.

Napsal několik knih, jejichž síla byla taková, že se tím v Čechách dá definovat epocha: Sekyru a Český snář. Byl dokonale svůj a vždy cenný , a to včetně problematických věcí, ale i ty byly jím komplikovány k hodnotě. Byl to největší mistr českého jazyka, i když to byla spíše moravština. Měl ty nejreakčnější názory, ale v zájmu lidu a v jeho prospěch.

Byl to nejslušnější člověk v Čechách a na Moravě, který psal tu eroticky nejotevřenější literaturu, co se kdy česky napsala, ale naštěstí to většina lidí, kteří si ho vážili, nečetla. Nebo tajně. Byl to je jeden z nejvtipnějších českých spisovatelů všech dob. Kdo to nepozná, tomu je zbytečné něco vysvětlovat. Většinou vše, co napsal, humor v nějaké podobě obsahuje. Třeba tohle: „Hřbitov je velice pohodlný, třebaže neveliký.

Byl to svým způsobem šaman a rysy jeho tváře prozrazovaly turko-tatarské geny. 

Zažil jsem například, jak na jedné procházce podél letního potoka - bylo to na Horňácku při jakési folklorní slavnosti - najednou vyzval menší společnost, aby si vlezla do vody. Nikdo to neměl v úmyslu, chyběly nám též plavky, potok zas tak lákavý nebyl. Přesto Vaculíkova výzva způsobila váhání, jako by něco tak přirozeného nebylo možné odmítnout. Šlo se dál, ale už jinak. 

Ludvík Vaculík při rozhovoru v sídle Lidových novin (2009).
Ludvík Vaculík při rozhovoru v sídle Lidových novin (2009).

Zažil jsem také, jak společnost s výraznou účastí žen obdivně hledí na pooperační jizvu na jeho břiše, kterou hrdě a jakoby nic odkryl pod svou košilí. To, co by u jiného bylo poněkud „shocking“, u tohoto muže působilo přirozeně, jako když si člověk třeba zavazuje botu.

Není divu, že astronomové po něm k jeho pětasedmdesátinám pojmenovali kus jakéhosi kosmického šutru. 

Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na Lidovky.cz