Nikdy není možné zavděčit se všem. Obec v lůně přírody bude mít problémy s prací a bude se vylidňovat. Bydlení mezi doly, nebo průmyslovými podniky je také jen pro někoho. Elektrárna je ale dávno nedílnou součástí života naší obce.
Muniční sklady, mezinárodní silnice, chemičky, velká živočišná výroba, to také nemusí být ti nejlepší sousedé. Ale zároveň také mohou. Klíčové je najít takový model soužití, který vyhoví většině občanů i firmě, či státu. Z tohoto pohledu není atomová elektrárna špatná volba. Jen škoda, že není ještě blíž. Měli bychom se pak ještě lépe, tak jako obce v pásmu do pěti kilometrů.
Vidíme totiž, jak se jim daří. Více budují a opravují obecní majetek. Nemusejí obtížně shánět peníze na infrastrukturu v obci z dotací. Mají více finančních příspěvků od elektrárny a je to znát. Až do té míry, že se v některých situacích neubráním otázce, nakolik spravedlivě jsou peníze rozdělovány. Temelín se ale i tak pro nás stal součástí života obce a osobně, když se odněkud vracím a vidím temelínské věže, už vím, že jsem doma.
Samozřejmě tomu tak nebylo vždy. Ještě před patnácti lety ve mně i mých blízkých vzbuzovala obří stavba hlavně obavy. Část z nich obrousil čas, část exkurze přímo k reaktoru, část odstranili občané, kteří v elektrárně pracují. Teď už za svými zády vidíme hlavně velkou a relativně tichou a čistou továrnu na elektřinu. A pro nás zdroj práce a možné podpory.
Právě ta je pro nás důležitá především z hlediska celkového rozvoje obce. Snadněji se nám každý rok z finančních příspěvků udržuje a rekonstruuje obecní majetek, což je zcela zásadní dnes, v době, kdy není vůbec jednoduché získat jakoukoli dotaci. Většina žádostí o dotace je složitá a výsledek nejistý.
Díky penězům z elektrárny se tak hlavně menší obce mohou pouštět do různých menších projektů. Je stále co pořizovat, opravovat, rekonstruovat a budovat. Škoda je, že finanční prostředky nelze použít na všechny projekty, a že jich není víc. Nicméně. S finančním příspěvkem energetiků se nám například podařilo opravit střechu na budově obecního úřadu, vyměnit okna a vchodové dveře v obecním hostinci. Zrekonstruovat sociální byt. Vybudovat dětské hřiště, pořídit bezdrátový obecní rozhlas. Komplexně jsme zmodernizovali zázemí pro sportovce, vznikla zde posilovna a dokonce jsme zde vybudovali klubovnu, kterou do loňského roku naše obec neměla.
Musím se ovšem zmínit také o projektu Oranžový rok, který je zcela zásadní pro sportovní, kulturní a společenský život v obci. Díky tomuto projektu můžeme pořádat různě zaměřené akce jak pro dospělé, tak pro děti. Při těchto akcích se stmelují vztahy mezi mladými a staršími občany, využívá se volný čas hlavně dětí, mládeže a dospělých z Číčenic a okolí.
Zapsané spolky ve spolupráci s obcí pořádají mimo tradičních akcí, jako je maškarní karneval pro děti, myslivecký a obecní bál, pálení čarodějnic, kočárková rallye, Den dětí, turistický pochod „ O číčenickou kočičku“, setkání seniorů, mikulášskou nadílku, vánoční výstavu i tvořivé dílny. Z vlastního rozpočtu bychom takové množství akcí sami financovat nemohli. Již chápete, proč je elektrárna Temelín součástí života naší obce?
Renata Regálová, starostka obce Číčenice, nezávislá
