Pondělí 11. listopadu 2024, svátek má Martin
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Názory

Může Čína ohrozit USA? Trapas s jadernou ponorkou rozvířil pochyby

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Analýza
Čínské námořnictvo má za sebou nepříjemný incident. Na přelomu května a června se mu poblíž města Wu-chan potopila moderní jaderná ponorka třídy Čou. Není jasné, zda při havárii umírali lidé, zdá se však, že je to přinejmenším pravděpodobné.
  5:00

Vyloučit nelze ani znečištění tamní řeky Jang-c’-ťiang jaderným palivem, nejspíš však v omezené míře, neboť reaktory zbrusu nového plavidla dosud neoperovaly na plný výkon. Znovuzprovoznit jaderného obra může zabrat mnoho měsíců. Například Američanům se to při podobném incidentu v roce 1969 podařilo až po téměř třech letech.

Peking se celý trapas snažil ututlat - v čínských médiích není o potopení Čou ani zmínka. Všímat si ale začaly americké zpravodajské služby a nezávislí pozorovatelé. Podezřelé bylo mimo jiné náhlé rojení plovoucích jeřábů, které se ze dna Jang-c’-ťiang očividně snažily vyzdvihnout něco obrovského.

„Dokážete si představit, že by se v San Diegu potopila americká jaderná ponorka a naše vláda by o tom nikomu neřekla, a snažila se to ututlat? To je pecka,“ komentoval celou věc pro deník The Wall Street Journal analytik Thomas Shugart z think tanku Center for a New American Security (Centrum pro novou americkou bezpečnost).

Achillova pata čínských sil

Incident navíc rozvířil dohady o skutečné bojové efektivitě čínského loďstva. Třída Čou totiž měla být jednou z jeho výkladních skříní - nejnovější útočná ponorka měla díky svému jadernému pohonu stačit letadlovým lodím a výrazně tak zvýšit operační dosah čínské flotily. V širším kontextu se pak mělo jednat o jeden z vlajkových projektů postupného přerodu čínského loďstva z olbřímí, ale relativně zastaralé síly na moderní flotilu, která je schopna udeřit kdekoli na světě. Alespoň na papíře měla Čou předčít standardní americkou třídu Virginia a až do roku 2034, kdy Washington plánuje spustit svůj nejnovější prototyp SSN(X), tak pro Peking představovat kvalitativní výhodu.

Číně se potopila nová útočná ponorka s jaderným pohonem, pro velmoc je to ostuda. Snažila se to ututlat

Teď je ale otázkou, jak vážné to vlastně s čínským modernizačním programem je. Přinejmenším je evidentní, že čínské ozbrojené síly mají Achillovu patu v navázání na domácí obranný průmysl, který se vyznačuje nápadným nedostatkem transparentnosti.

„Kromě evidentních otazníků ohledně standardů výcviku a kvality vybavení vyvolává incident hlubší otázky ohledně vnitřní odpovědnosti Čínské lidové armády a dohledu nad čínským obranným průmyslem, který je dlouhodobě sužován korupcí,“ vyjádřil se k tomu pro agenturu Reuters nejmenovaný americký funkcionář.

Okinawa v hledáčku

Jak známo, Peking má výrazné mocenské ambice v Jihočínském moři. Jeho hlavním zájmem je připojit autonomní Tchaj-wan, ale jeho plány očividně sahají dál.

Čím dál tím víc například přicházejí signály, že by Peking mohl mít zálusk na japonský ostrov Okinawa, který se proslavil jako dějiště poslední bitvy druhé světové války. Podle japonského serveru Nikkei Asia plánuje například čínská univerzita v Ta-lien v blízké budoucnosti otevřít výzkumný program zaměřený na Okinawu. Vzhledem k tomu, že tato škola má přímé vazby na Čínskou lidovou armádu, je to přinejmenším znepokojivé.

Francie sází na jadernou flotilu. Její nová ponorka umí zasáhnout cíl až do vzdálenosti 50 kilometrů

Při jakékoli konfrontaci v Jihočínském moři by jaderné ponorky pravděpodobně hrály úlohu jakési clony, která by se snažila zabránit nepřátelským plavidlům v přístupu do oblasti. Například Spojené státy, které by měly napadenému Tchaj-wanu spěchat na pomoc, by totiž musely přesouvat lodě z relativně velké dálky, mimo jiné ze svých základen na Filipínách a na ostrově Guam.

Ve válečných simulacích, které za tímto účelem pravidelně dělají americké think tanky, zatím Washington vždy vítězí, byť za cenu značných ztrát na lidech i materiálu. Například v analýze Centra pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) z loňského března Američané potopili více než 60 čínských plavidel v Tchajwanské úžině - sami ovšem ztratili na tucet moderních ponorek a zhruba dva tisíce námořníků.