Čínské námořnictvo ve velkém buduje masivní vznášedla třídy Zubr. Podle britského serveru Naval News jich Peking momentálně vlastní minimálně devět, což je o tři víc, než se dříve předpokládalo. Celkové ambice čínského vedení by pak mohly sahat až ke dvanácti strojům.
Vznášedlo Zubr váží 550 tun a pojme až 500 vojáků či tři hlavní bitevní tanky typu 99A. Jedná se o původně sovětský stroj, který Peking zakoupil od Ukrajiny a následně upravil do vlastní verze. Do širšího povědomí se zubry dostaly v roce 2013, kdy jeden z nich v Rusku přistál přímo na veřejné pláži nedaleko Kaliningradu. Video s vyděšenými rekreanty obletělo internet a sociální sítě.
Slunící se Rusy překvapilo obří vojenské vznášedlo, přistálo na pláži![]() |
Vznášedla jsou notoricky náročná na údržbu. Jejich výhodou je ale rychlost, schopnost překonávat zaminované oblasti a snadno přistát na jinak obtížně přístupné pláži. Analytici se proto shodují, že Číňané je chtějí použít na Tchaj-wanu, který si Peking nárokuje a do roku 2027 chce být připraven pro případnou invazi na ostrov. Ostrovní republika je od čínské pevniny vzdálená dvě stě kilometrů a disponuje malým množstvím vhodných pláží pro povrchová vyloďovací plavidla. Prakticky všechny se přitom nacházejí na severním pobřeží, které není tak členité jako to jižní.
Otázka Tchaj-wanu bude jedním z klíčových témat nadcházejícího summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Lídr Pekingu se již v minulosti snažil od americké administrativy získat alespoň symbolickou podporu pro „mírové znovusjednocení Číny“, rozuměj anexi ostrovní republiky.
Trump k ničemu takovému nesvolil, v únoru ale zastavil plánovanou dodávku amerických zbraní Tchaj-peji v hodnotě třinácti miliard dolarů. Rétorika amerického prezidenta v této věci je záměrně ambivalentní – na rozdíl třeba od jeho invektiv vůči evropským spojencům, které se Trump všemi prostředky snaží upozornit na to, že USA jim v budoucnu krýt záda nebudou.
V případě čínské invaze má Tchaj-wan bez americké podpory jen malou šanci na úspěšnou obranu. V jeho prospěch sice hraje příhodná geografie, v neprospěch ale všechno ostatní. Zejména tamní nákupy zbraní v minulosti budily skepsi bezpečnostních expertů. Podle Elbridge A. Colbyho se Tchaj-pej primárně zaměřila na akvizici „lesklých předmětů“ jako jsou stíhačky F-16 či tanky M1 Abrams.
Ty sice dobře působí v propagačních materiálech, v případě čínského útoku by ale měly jen omezenou bojovou hodnotu. Ostrovní republika by se měla primárně zaměřit na zbraně typu A2/AD, které mají za úkol útočníkovi odepřít přístup do oblasti. V praxi se jedná především o protiletadlové a protilodní rakety.



















