Například zdejší augustiniánský klášter byl v roce 1366 založen s cílem vytvořit centrum vzdělanosti a kultury na jihu Čech. To na první pohled viditelné jsou právě památky, které ve městech církev spravuje. Tou neméně důležitou záležitostí je pak duchovní péče. V době, kdy si více uvědomujeme, že chceme ochránit naši společnost budovanou na tradičních hodnotách, je duchovní stránka podstatná. Těžko si v té souvislosti představit, že by obce a církev měly stát proti sobě. Spolupráce je víc než nasnadě.
Zástupci Evangelické církve metodistické i římskokatolické farnosti jsou členy pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb. Pravidelně se účastní společenských a kulturních akcí ve městě. Potkáváme se cíleně i nahodile. Duchovní službu poskytuje katolický kněz již řadu let také pro naše lázeňské hosty. Ročně do třeboňských lázní přijede na 35 000 klientů a někteří z nich službu využijí. Třeboňští farníci pravidelně docházejí do Domova seniorů, poměrně úzké souznění platí v případě Hospicové péče sv. Kleofáše - co se týká klientů, ale také pracovníků hospice. V Třeboni spolupráce s církvemi tedy funguje po celá léta, i když více je vidět její hmatatelná složka. Před šesti lety město směnilo se zdejší farností svůj pozemek farní zahrady za hřbitov s urnovým hájem. Hřbitov nyní město spravuje a v současné době v místě probíhá rozsáhlá obnova zeleně.
Římskokatolická farnost Třeboň je jedním z tradičních žadatelů v Programu regenerace Městské památkové rezervace a město zde na obnovu památek přispívá svým podílem. V posledních letech to byla například nákladná oprava kanovnických lavic, dveří či oltáře sv. Vavřince. Nyní město poskytuje farnosti pomoc při podání žádosti o dotaci na rekonstrukci kláštera, mimo jiné vstupuje do jednání s Národním památkovým ústavem či Jihočeským krajem. Před několika týdny zemřel bývalý administrátor třeboňské farnosti Hugo Josef Pitel. Politický vězeň, člověk, který neúnavně usiloval o zachování svobody svědomí a demokratických hodnot. Třeboňským farníkům a Třeboni jako takové dal ze sebe hodně. Přál si být uložen k poslednímu odpočinku do kněžské hrobky v Třeboni. Samozřejmá pro zástupce vedení města byla účast na zádušní liturgii. Stejně tak se radní shodli na poskytnutí finančního daru města římskokatolické farnosti na částečné pokrytí nákladů spojených s vypravením důstojného pohřbu, který se stal významnou společenskou událostí.
Terezie Jenisová, starostka města Třeboň, KDU – ČSL
