Příslušné ruské instituce uvedly prý jako důvod výpadku „technicko-organizační problémy“. V českých politických a petrochemických kruzích však panuje nervozita, zatím se nepotvrdilo, že omezením dodávek Rusové nereagují na smlouvu o radaru. „České politické a petrochemické kruhy“ připomínají svými pochybnostmi o ruských záměrech lorda ze známé anekdoty: komorník mu bonzuje manželku, že si za jeho nepřítomnosti pozvala do rodinného sídla pohledného mladého muže, povečeřeli spolu, popili, dobře se bavili, nakonec odešli do ložnice, a poslední, co komorník viděl, bylo, jak v ložnici zhaslo světlo. Lord na to reaguje slovy: proklatě, stále ta trapná nejistota!
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz.
Rusové samozřejmě nebudou troubit do světa, že omezení dodávek ropy je reakce na smlouvu o radaru. Jednak nejsou padlí na hlavu, a jednak je jejich rozhodnutí výmluvné samo o sobě.
Zatím jediným českým politikem, který zprávu vzal vážně a pokusil se na ni reagovat, byl poněkud překvapivě předseda PS Vlček. V Paříži se vyjádřil, že Evropská unie by měla mít uzavřené smlouvy se státy, které zemím EU dodávají životně důležité energetické suroviny. Ta myšlenka má jakési racionální jádro, při pokusech používat energetické suroviny jako nástroj vydírání by vydírající stát měl být konfrontován s celou EU. Vlček se ovšem domnívá, že taková smlouva není možná bez ratifikace Lisabonské smlouvy. Pravý opak je pravdou. Pokud tu taková dohoda nebude, nemá Lisabonská smlouva žádný smysl. Podpora unie členskému státu v tak významné věci se neposkytuje na úvěr.
Velmi znepokojivé ovšem je, že političtí partneři z některých významných členských zemí EU a předseda EP prý pana Vlčka ujistili, že pokud by taková smlouva byla uzavřena, pak by se za ČR postavili. Pokud to opravdu řekli, hraničí jejich vyjádření s drzostí. Jejich povinnost je se za nás postavit, smlouva sem, smlouva tam. Pokud v EU neexistuje taková elementární solidarita, není nám ani ostatním členům k ničemu.
