Již dlouhou dobu tvrdím, že političtí činitelé by si vždy měli položit jednoduchou otázku: Jak nejlépe naložit s omezenými zdroji, abychom dosáhli co největšího prospěchu? Pro miliardy lidí v rozvojovém světě je řešení bezprostředních problémů, jako jsou chudoba a nemoci, důležitější než snaha o dosažení dlouhodobých cílů v oblasti teploty.
Tuberkulóza zabíjí víc než HIV a malárie dohromady. Přitom víme, jak ji léčit a moc by to nestálo |
Rodiče z chudých zemí opravdu netrápí, zda na konci století dosáhneme snížení teploty o 0,1 °C. Myslí na to, zda jejich děti přežijí boj s malárií nebo zda se jim dostane dobrého vzdělání. Jak poznamenal Gates: „Největšími problémy jsou chudoba a nemoci, jak tomu ostatně bylo vždy.“ V chudých zemích ročně umírá přes sedm a půl milionu lidí na nemoci, kterým šlo levně předejít nebo je léčit. Chytré investice v oblasti zdraví, výživy a vzdělání mohou každoročně zachránit více než čtyři miliony lidí a zároveň podpořit růst a odolnost do budoucna.
Návrat pragmatismu a rozvážného myšlení
Gatesovo rozumné poselství je na vrcholu rostoucího globálního posunu v myšlení. Dlouhé roky nebylo možné tolerovat žádné odchylky od dogmatického klimatického konformismu. Hlavním cílem této politiky bylo drastické snižování emisí za jakoukoli cenu. A přesně tím se donekonečna oháněl nejen generální tajemník OSN, ale i nespočet politiků a panovačných celebrit. Kdo si dovolil zpochybnit nadřazenost klimatické hrozby nad jinými problémy nebo vyjádřit skepsi vůči nákladným politikám, byl označen za „popírače klimatických změn“.
A hle, pragmatismus a rozvážné myšlení jsou najednou opět v módě. V USA demokratický senátor Chris Coons prohlásil, že klima „v současné době nepatří mezi tři nejdůležitější témata“. V Kanadě zase tamní liberální premiér, který před deseti lety vyhlašoval, jak potenciální klimatická katastrofa způsobí, že zásoby fosilních paliv budou „nespalitelné“, urychluje výstavbu terminálu pro export zkapalněného zemního plynu a slibuje „proměnit zemi v energetickou supervelmoc“. Dokonce i zeleně smýšlející vlády Německa a Británie nyní hovoří o nutnosti zohledňovat v klimatické a energetické politice ekonomické aspekty.
Europoslanec ANO nenašel dost podpory, většina byla pro 90procentní klimatický cíl |
Je načase opustit katastrofické scénáře, které dominují diskusi o klimatu. Klimatická změna je sice reálný problém, ale neznamená konec světa. Pokud bychom ho neřešili, tak by podle klimatické ekonomiky došlo do roku 2100 k poklesu globálního HDP o 2–3 %, což znamená, že budeme bohatší „jen“ o 435 % namísto 450 %. Změna klimatu je jen jedním z mnoha problémů, nikoliv apokalypsou, jíž musíme všechno podřídit.
Povýšenecké argumenty
Přesto pořád ti samí aktivisté opakují své ohrané argumenty. Za prvé, že výdaje na boj proti změně klimatu neomezují úsilí v boji proti chudobě. Tuto myšlenku prosazuje profesor klimatologie Michael Oppenheimer, který tvrdí, že Gates vytváří „falešnou dichotomii“.
Nicméně každý, kdo žije v realitě, ví, že peníze nelze utratit dvakrát. Multilaterální rozvojové banky – mezinárodní organizace na podporu nejchudších zemí světa, financované převážně daňovými poplatníky – samy hrdě přiznaly, že v roce 2024 věnovaly ohromujících 137 miliard dolarů na boj proti změnám klimatu. Tyto peníze mohly být klidně použity na prevenci nejrůznějších onemocnění a hladovění.
U brány do Amazonie, ale bez USA. V Brazílii začíná konference COP30 |
Celosvětově jsme na klimatickou politiku vynaložili více než 14 bilionů dolarů. Jen v loňském roce náklady přesáhly dva biliony dolarů. Opět se jedná o peníze, které mohly být použity na vzdělávání a zdravotní péči pro matky.
A pak tu máme alarmistické tvrzení profesora klimatologie Michaela Manna, že „pro rozvojové země neexistuje větší hrozba než klimatická krize“. Tento povýšenecký argument dokazuje, jak si klimatičtí aktivisté, žijící ve své bublině, myslí, že to ví lépe než země z globálního Jihu. Ve skutečnosti totiž Afričané z 39 různých zemí řadí klima na 31. místo ze 34 nejpalčivějších problémů – daleko za vzdělání, práci, zdraví a dopravu. Pokud žijete v takové chudobě, že je úmrtí na různé nemoci a hlad vaším denním chlebem, ty největší výzvy jsou naprosto zřejmé.
Skoncovat s posedlostí uhlíkovou neutralitou
Ekologičtí aktivisté v podstatě tvrdí, že chudí lidé potřebují především snížení emisí, a teprve poté víc jídla, léků a dalších způsobů, jak se vymanit z chudoby. Bill Gates na to reagoval výzvou, abychom se soustředili na to, co pomáhá nejvíce.
Klimatický summit zaměřený na lidské blaho by došel k závěru, že posílení prosperity je jednou z nejlepších možností, jak reagovat na změnu klimatu, neboť zvyšuje odolnost lidí. Stejně jako u jakékoliv jiné politiky bychom i v případě klimatu měli klást důraz na to, co přináší největší užitek. To znamená skoncovat s tou posedlostí nákladnou a neefektivní uhlíkovou neutralitou a zdvojnásobit naše úsilí v oblasti adaptace a dále také investovat do výzkumu a vývoje, který urychlí inovace v oblasti zelené energie.
Do amazonského města Belém přiletěla letadla s hlavními aktéry klimatických jednání, kteří se účastní další konference o změně klimatu. Tam – víc než kdekoliv jinde – je nejvyšší čas, aby byl vyslyšen zdravý rozum.
