Čtvrtek 22. října 2020svátek má Sabina 7 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Názory

ZVĚŘINA: Czechia, domov můj. Exportní název země máme, teď jen aby se ujal

Česko slaví 100 let od vzniku Československa. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česko slaví 100 let od vzniku Československa. | foto: Lidové noviny

Válka o jednoslovný český název našeho státu je již za námi. Stačí si projít média či školní učebnice našich dítek a každému bude jasné, že Česko zvítězilo. Přes poměrně hlasitý odpor nejrůznějších autorit (Havel, Vaculík či Halík) se tento termín všeobecně ujal. Jazykovědci byli vždy pro Česko, protože jim přišlo přirozené, což ale v žádném případě nebylo rozhodující pro prosazení tohoto označení.

K tématu lze jen doporučit článek Libuše Čižmárové v Naší řeči z roku 1999 rekapitulující vzrušené debaty o názvu našeho státu, které se táhnou již od roku 1918. Kupříkladu bratřím Čapkům se název Československo nelíbil ani po třech letech života v něm (O tom jméně, LN 1. 1. 1922). Citově velmi angažované debaty provázely každou změnu názvu našeho státu, nicméně Česko se ujalo teprve v posledních letech.

Rozhodujícím subjektem zde byli uživatelé jazyka, tedy Češi, Moravané a Slezané, kteří při komunikaci mezi sebou termín Česko přijali jako vhodné jednoslovné synonymum pro Českou republiku. Nemusíme připomínat, jak je pro některé spoluobčany z Moravy a Slezska urážlivé, když někdo používá termín Čechy pro označení celé republiky.

Politická reprezentace, asi u vědomí toho, že v mateřštině jsme jednoslovný název našeho státu již „našli“, nyní razí jednoslovný název pro naši zemi v zahraničí. Jedna věc je ovšem nechat si zaregistrovat jméno u OSN a jiná, zda se začne opravdu využívat. Exportéři, kterých se jednoslovný název týče bezprostředně, jsou rozděleni, někdo novinku vítá, jiný oprávněně žehrá na to, že od roku 1993 prosazuje značku Czech Republic, a nechce se mu pro nic za nic „rebrandovat“.

Jsme tedy opět účastníky pokusu, který má za cíl ovládnout jazyk, tedy živel, který svobodně konstituují jeho uživatelé. A v případě exportního názvu nemají státní orgány ani bezvýhradnou podporu jazykovědců. Třeba Karel Oliva z Ústavu pro jazyk český má k administrativnímu prosazování spíše skeptický postoj. Pokud stát nebude nutit exportéry k povinnému značení výrobků, nechme panu Zaorálkovi jeho hračku. Doufejme, že jsou si dnešní mocipáni vědomi své omezenosti, vždyť i před rokem 1989, tedy v dobách, kdy stát měl moc nad veškerým tiskem a veřejným projevem, razilo se pro jeden vynález pěkné oficiální pojmenování magnetoskop a neukázněný národ tomu, jako na potvoru, nikdy neříkal jinak než videomagnetofon.

Martin Zvěřina

Autor

Martin Zvěřinamartin.zverina@lidovky.czČlánky

Plíseň, černý banán, nahnilé ovoce. Zkažené potraviny nezpůsobí jen bolení břicha

Aleš Rajch, vedoucí Ústavu konzervace potravin na Vysoké škole... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sklenice s marmeládou plná plísně, nahnilé jablko či zčernalý banán. To vše obvykle představuje jasné varování před...

Voříšci Evropy. Češi mají slovanskou krev jen z jedné třetiny, říká vědec

Genetika rasové i národovecké mýty boří. „Z čistě genetického  hlediska je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Věda vyvrací dávné mýty o původu obyvatel Česka. A rasové a národovecké mýty obecně. V magazínu Víkend to vysvětluje...

Prodávám různě otevřené kalhotky. Zachraňují manželství, říká návrhářka

Módní návrhářka Tereza Vu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ateliér módní návrhářky Terezy Vu jemně voní drahými svíčkami a na ramínkách ovázaných stuhou visí ručně vyrobené a...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!