Byla to debata velice přátelská a tudíž nepodobná té mezi prezidentem Bidenem a exprezidentem Trumpem v červnu, či Trumpem a viceprezidentkou Harrisovou v září. Byla přitom ze všech tří paradoxně nejméně závažná; prezidentské debaty můžou výsledek voleb rozhodnout, ale viceprezidentské nikoli.
Nejzásadnější a nejvlivnější – nejen v letošních volbách, ale v dějinách amerických prezidentských televizních debat – byla ta v červnu mezi Bidenem a Trumpem. Nejen že Biden spáchal sebedestrukci v přímém přenosu, ale knokautoval se z volebního klání; o měsíc později z voleb odstoupil a kandidátkou na prezidentku jeho strany je Kamala Harrisová.
Překvapivě v klidu. Walz s Vancem se utkali v debatě kandidátů na viceprezidenta |
Debata mezi Harrisovou a Trumpem zřejmě nikoho z obou neučinila jasným favoritem, ale nikdo z nich neztrácel své voliče, každý udržel svou pozici. Harrisová dokázala, že je „prezidentský materiál“, že by uměla být prezidentkou. Ale nedokázala odpovědět na otázky, jestli jsou na tom Američané ekonomicky lépe než před čtyřmi roky. Ani nedokázala říct, že proč to vše, co plánuje udělat, doposud za tři a půl roku vlády s Bidenem nezrealizovali.
Každopádně však lezla Trumpovi pod kůži a vytáčela ho; on byl nervóznější než ona. A proto častokrát v odpovědích hájil sebe a neútočil na její politické pozice, což by bylo pro něj nejefektivnější.
Suverénnější debatér
A nyní viceprezidentská debata Vance - Walz. Úplně jiné pojetí, oba dva vůči sobě velice slušní, místy si i přitakali, ale debatu jednoznačně vyhrál Vance. Byl suverénnější. Byl to jeho skvělý večer.
Úkolem viceprezidentských kandidátů v debatě je jedna jediná věc: přesvědčit všechny, že kdyby se prezidentovi (či prezidentce) něco stalo, dokážou převzít úřad hlavy státu okamžitě. A ten úkol splnili oba - čtyřicetiletý Vance i šedesátiletý Walz. Ale Vance působil lépe, jak suverénním stylem, tak i znalostí politických otázek.
Nejslabší moment Walze byl, když nedokázal vysvětlit, proč kdysi tvrdil, že byl v Hongkongu v roce 1989 v den masakru na náměstí Tchien-an-men, když tam prokazatelně nebyl. On byl v Hongkongu až v srpnu toho roku a k masakru v Pekingu došlo v červnu. Vymlouval se, že kdysi řekl dobrou hloupost.
Naopak nejslabší moment Vance nastal, když se ho Walz přímo zeptal, jestli Trump volby 2020 vyhrál, nebo prohrál. Vance nemohl říci, že Trump vyhrál, protože to není pravda, ale nemohl ani říci, že prohrál, protože to by upadl u Trumpa v nemilost. Takže se vykroucel, že on hledí do budoucnosti a nechce se vracet k minulosti. To je cena, kterou je ochoten platit za svou politickou kariéru po boku Trumpa.
Americká remíza. Čím na sebe útočili Trump a Harrisová v ostře sledované debatě |
Poučení z Dana Quaylea
Jak bylo řečeno, viceprezidentská debata nemá na výsledek prezidentských voleb vliv téměř žádný. Asi ta nejslavnější v dějinách byla v roce 1988 mezi starším demokratickým kandidátem na viceprezidenta, senátorem Lloydem Bentsenem, a mladým republikánským kandidátem na viceprezidenta, senátorem Danem Quaylem.
Quayle se svým mládím přirovnal k prezidentovi Johnovi F. Kennedymu a Bentsen si ho „vychutnal“ - usmál se, podíval se na něj, a říkal: „Senátore, já jsem znal Jacka Kennedyho. Senátore, Jack Kennedy byl můj přítel. Ale vy, senátore, nejste žádný Jack Kennedy!“ Quayle stál bezradný a zaskočen a všichni se mu smáli.
Kontrastní viceprezident. Vance patříval k republikánským odpůrcům Trumpa |
Mělo to však vliv na výsledek prezidentských voleb? Nikoli, naprosto žádný. Republikánský kandidát na prezidenta, tehdejší viceprezident George Bush starší, porazil demokratického kandidáta, guvernéra Mika Dukakise ve čtyřiceti z padesáti států Unie a poměrem 53,4:45,6 procentních bodů.
Takže dobrý výkon J. D. Vance Trumpovi k vítězství příliš nepomůže, o to se musí Trump snažit sám. Ale dobrý Vanceův výkon garantuje, že ať už letos Trump vyhraje nebo prohraje, Vance bude ve volbách 2028, v primárkách, kandidovat na prezidenta.
