Pokud skutečně dojde na vojenskou konfrontaci mezi Washingtonem a Caracasem, má být jasné, kdo je tu agresor.
Na první pohled by bylo možné říct, že „tonoucí se stébla chytá“ a prezident skomírající latinskoamerické země tváří v tvář americké supervelmoci se snaží ve svém zoufalství zahrát poslední trumfy, které mu v kapse zbývají. Ve skutečnosti je to ale americký prezident Donald Trump, kdo teď v pomyslném klání tahá za kratší konec.
Šéf Bílého domu svými velmi veřejnými vojenskými manévry přilákal ke konfrontaci s Madurem pozornost světových médií. Pokoušel se šéfa Caracasu zastrašit umístěním stíhaček F-35 v Portoriku, přesunem nejsilnější letadlové lodi USS Gerald R. Ford do Karibiku a opakovanými útoky na čluny údajných pašeráků v regionu. Dal televizi CBS rozhovor, ve kterém předpověděl, že dny venezuelského lídra jsou sečteny.
Cílem bylo, aby se Maduro tváří v tvář vojenské moci zalekl a zvolil raději dobrovolné pokoření než otevřený konflikt. USA by mu v takovém případě připravily zlatý padák v podobě uklizení na Kubu, či do Ruska.
Madurova šance upevnit si moc
Jenže Maduro se nezalekl. Proč by také ano? Žít v Rusku jako zkrachovalý diktátor není nejkrásnější vyhlídka. A na Kubě? Pokud padne předsunutá bašta kubánské diktatury v Caracasu, kde se píše, že Havana nebude další? Ne, tohle nebyla dostatečně lákavá nabídka. Maduro naopak nikam nespěchá a využívá nepopiratelných výhod, které má.
V první řadě dobře chápe, že se Trumpovi do války nechce. Chřestění zbraněmi je tedy výrazem slabosti, nikoli síly. Americký prezident by útokem na Venezuelu riskoval ztrátu své politické základny a potenciální vojenské fiasko, pokud by operace nešly podle plánu.
USA se zabavením tankeru dopustily zločinu a pirátství, varoval Maduro |
Zadruhé se tu Madurovi otevřela nečekaná šance své panství nad Venezuelou upevnit, nikoli oslabit. Nemáme nezávislé průzkumy veřejného mínění, které by nám řekly, jak si momentálně Maduro u Venezuelanů stojí. Logika je ale jasná: nic národ tak spolehlivě nespojí jako stíhačky, které budou házet bomby na venezuelská města a kromě zarytých madurovců nepochybně trefí i nevinné a bezbranné. Tomu se nedá zabránit ani při největší snaze držet vojenské operace cílené a lokalizované.
Pokud Trump vůbec nezaútočí, ještě lépe. Madurovu pozici to jenom posílí, protože to bude vypadat, že se ho Trump zalekl.
Nelze teď předpovídat, jak přesně to mezi USA a Venezuelou dopadne. Lze ale konstatovat nepopiratelný fakt: Trump se svou taktikou zahnal úplně zbytečně do kouta. Když zaútočí, riskuje hodně, možná celou svou politickou budoucnost. Když nezaútočí, riskuje ještě víc - bude působit slabě, což se v geopolitické aréně neodpouští.
Prozatím se tak Maduro může svými tanečky Trumpovi beztrestně vysmívat.
