Pak se dostal do sporu se svými nezávislými přáteli (šlo údajně i o disponování odborovými penězi) a způsobil menší skandál na parkovišti před ministerstvem dopravy, kde v bujaré náladě demoloval závoru, protože ho hlídač nechtěl pustit dovnitř – viz náš někdejší fejeton na toto téma – a na nějakou dobu zmizel z prken, jež znamenají politický svět.
Nyní se ovšem vrátil, a to neobvykle razantním způsobem. Zastupuje opět železniční odbory, tentokrát už ne nezávislé, a se svými novými přáteli nutí premiéra Fischera, aby před nimi lezl po břiše. Jenže pan Dušek není dr. Rath, s nímž má jinak mnoho společného. Je zemitější typ a občas to přežene.
Události Bohumila Doležala
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
To se mu přihodilo v rozhovoru, který poskytl sobotním Lidovým novinám. Jádro jeho sdělení znělo: ministerstvo dopravy ovládli homosexuálové. Jde o organizovanou síť, které vévodí ministr Slamečka s generálním ředitelem ČD Žaludou.
Mají pod sebou dvacet až třicet dalších homosexuálů a vazby na šéfa úřadu vlády Nováka, který je podobně orientován. Pan Dušek se prý bojí na chodbě ministerstva sehnout pro tužku.
Když zavrhneme myšlenku, že by "homofonie pana Duška plynula z toho, že stal obětí hromadného zneuctění (zdá se mi, že není ten typ), je jeho prohlášení pozoruhodné ze dvou hledisek: za prvé, co se panu Duškovi honí v hlavě, a za druhé, co všechno je schopen bezelstně vyklopit médiím. Z obou hledisek je zjevné, že jde o nebezpečného člověka.
Ač se mi hnusí módní termíny jako homofobie, sexismus, politická korektnost a multikulturalita, považuju to, co pan Dušek prohlásil, za děsnou sprosťárnu. V tom jistě nejsem sám.
Pokud hodlá vydat seznam homosexuálů v české politice, žádám ho důrazně, aby mne do něj zařadil, když se totiž na internetu objevil podobný podobný seznam Židů, zůstal jsem mimo a nesl jsem to úkorně. Zajímavý je způsob předákovy argumentace.
Pan Dušek s podporou předního komentátora Práva Jana Kellera tvrdí, že mu šlo jen o jedno: že totiž významné funkce na ministerstvu se neobsazují podle odborných kritérií, ale podle dejme tomu sexuální orientace.
To býval běžný argument všech antisemitů: proti Židům nic nemáme, ale mezi lékaři, právníky atp. je jich nějak moc. Např. v meziválečném Maďarsku za tím účelem zavedli numerus clausus (přitom podotýkám, že holocaust byl pro Horthyho režim silné kafe a snažil se, dokud mohl, před ním Židy chránit). Židy nám Němci až na výjimky vyvraždili, takže se teď dáme do homosexuálů.
A další argument: pan Dušek totiž není žádný "homofob", má mezi homosexuály spoustu kamarádů. Podobně tvrdí nynější čeští nacionálsocialisté, že mezi Němci obecně a sudetskými Němci zvlášť mají spoustu kámošů, a všichni souhlasí s tím, že vyhnání bylo to nejlepší, co je mohlo postihnout.
Pan Dušek se po čase vynořil z oceánu zapomnění a upozornil na sebe mocným zařváním jako dinosaurus v známé Bradburyho sci-fi povídce. Myslím, že by to na pár let zase stačilo.