Zkušenosti s americko-japonskou aliancí za Trumpova prvního prezidentství mohou napovědět, hodně však bude záležet na složení nového Trumpova týmu. Hlavní změnou je, že Trump od roku 2020, kdy se jeho přední spolupracovníci obrátili proti němu, nadřazuje osobní loajalitu nad odbornou kompetenci. A to může být reálný problém.
V Tokiu panují obavy, že se v zahraniční politice vrátí k „transakčnímu přístupu“ a bude požadovat zvýšené finanční příspěvky pro americké jednotky umístěné v Japonsku. Jeho „transakčním“ přístupem se rozumí prosazování dohod, které Trump považuje za výhodné pro Spojené státy a současně mu zlepšují osobní image.
Japonsko prošlo za prezidenta Bidena významnými změnami, rekordně navýšilo výdaje na obranu a historicky proměnilo celou bezpečnostní politiku. Po prohře vládnoucího bloku ve volbách minulý měsíc ale čelí domácí politické nejistotě, která může slibované zvýšení obranného rozpočtu zkomplikovat. Nový premiér Šigeru Išiba prosazuje vyváženější spojenectví s USA a větší japonský dohled nad americkými vojenskými základnami v zemi.
Přítel Módí
Indie, pátá největší ekonomika světa, má v čele již třetí funkční období silného premiéra Naréndru Módího, kterému prezident Trump opakovaně vyjádřil respekt. Oba politici si projevovali vzájemné sympatie i během státních návštěv, jako byly texaská akce „Howdy Modi!“ v roce 2019 nebo vítání „Namaste Trump“ v Ahmadábádu o rok později.
Trump minulý týden velmi takticky pozdravil hinduistické voliče během Svátku světel Díválí a slíbil, že „budeme chránit hinduistické Američany před protináboženskou agendou radikální levice. Budeme bojovat za vaši svobodu. Za mé vlády také posílíme naše skvělé partnerství s Indií a mým dobrým přítelem premiérem Módím.“ Obdiv k Indii a premiérovi Módímu vyjádřil také v dlouhém příspěvku na platformě X.
Křižovatka jménem Trump. Co dál na Ukrajině a co to znamená pro nás |
I premiér Módí pogratuloval „příteli“ Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách přes síť X s tím, že se těší na „obnovení spolupráce s cílem dále posílit komplexní globální a strategické partnerství mezi Indií a USA“.
Je ale velmi pravděpodobné, že nová Trumpova administrativa bude tlačit Indii ke snížení cel a úpravě exportní politiky. Minulý měsíc Trump tvrdil, že Nové Dillí uvaluje na zahraniční zboží jedny z nejvyšších cel, a slíbil, že pokud vyhraje, zavede reciproční daň. „Asi nejdůležitějším prvkem mého plánu, jak učinit Ameriku opět mimořádně bohatou, je reciprocita,“ řekl a poukázal, že Indie je „největším generátorem“ cel, a vzal si za příklad dovozní cla na motocykly Harley Davidson.
Trumpovy postoje k Číně i k boji proti terorismu se mohou v mnohém shodovat s přístupem Indie, což umožní další prohloubení obranné spolupráce, jejímž vyjádřením byl za Trumpova minulého prezidentství vznik aliance QUAD mezi USA, Indií, Japonskem a Austrálií, jejímž cílem je brzdit rostoucí čínský vliv v indo-pacifickém regionu.
Rušivým prvkem ve vztazích s Indií může být indické potlačování sikhského i separatistického hnutí v Severní Americe, které již vedlo ke konfliktům s USA, ale zejména s Kanadou. Indie nedávno také uzavřela dohodu s Čínou o sporných územích v Ladaku, která dál zmírňuje indicko-čínské napětí.
Nejvyšší představitelé Indie a Číny si na to po dlouhých letech podali ruku na nedávném summitu BRICS, který uspořádal ruský prezident Vladimir Putin. Vše výše uvedené ukazuje, že Indie bude i s Trumpem v čele USA dál hrát svou hru „na všechny strany“.
Zatím opatrná Čína
A tím se dostáváme k druhé největší ekonomice světa, Číně. Ta vyjádřila ústy mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning na dotaz k Trumpovu zvolení naději, že by „obě mocnosti mohly spolupracovat“. Prohlásila, že „čínská politika vůči USA zůstane konzistentní a bude se i nadále zabývat čínsko-americkými vztahy, založenými na principech vzájemného respektu, mírového soužití a oboustranně výhodné spolupráce“.
V China Daily se objevila řada smířlivých příspěvků nabádajících k hledání vzájemné odpovědnosti v globální ekonomice i bezpečnosti a k akceptování přirozených rozdílů obou největších ekonomik světa.
Trump vs. evropská ekonomika. Cla, jimiž hrozil, by Čechy připravila o desítky tisíc ročně |
Vypíchnuta byla i tchajwanská otázka, nejdůležitější a nejcitlivější červená linie čínsko-amerických vztahů, která by nikdy neměla být překročena. Bidenova administrativa se k tomu opakovaně zavázala, ani u druhé Trumpovy administrativy není důvod očekávat její překračování.
To, že Čína hrála v předvolební rétorice druhotnou kartu, je pozitivní. Je totiž v zájmu všech, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování situace, a to překračováním různých vzájemných „červených linií“. Ostatně, je zde dost předmětů k smysluplné spolupráci. Třeba boj proti drogám, terorismu či rizikům umělé inteligence.
Autor je sinolog, právník a vydavatel serveru Asiaskop.cz
