Osobností roku je Trump. Muž, který říká, že svět se zbláznil. Ale upřímně, neodráží to názor značné části lidí?

  16:00
Donald Trump byl vyhlášen Osobností roku 2024. Někteří jásají, jiní skřípou zuby. A říkají: vždyť je to výsledek rozhodnutí časopisu Time, kdepak názor národní, natož mezinárodní, ba světové poroty.
Časopis Time jmenoval Trumpa osobností roku.

Časopis Time jmenoval Trumpa osobností roku. | foto: TIME

Což je sice pravda, ale titul Osobnost roku časopisu Time má stoletou tradici a zvuk. Sama redakce zdůrazňuje, že nevybírá toho nejlepšího, ale člověka, který „za posledních dvanáct měsíců nejvíc utvářel titulky, a to v dobrém i zlém“. Takovým člověkem se stal za letošní rok Trump (již podruhé, poprvé to bylo za rok 2016). A upřímně: ta volba odpovídá zadání.

Trump je podruhé osobností roku časopisu Time. Zkritizoval dodávky raket Kyjevu

Osobnost, nebo „krvavý pes“

Donald Trump je skutečně tím, kdo letos nejvíce ovlivnil svět. Počínaje očekáváním ohledně vývoje války na Ukrajině přes volby v jiných zemích, než jsou USA, až po média, která ho – zejména v západní Evropě – s gustem proklínají a dehonestují.

Titulní strana magazínu Der Spiegel ze 4. února 2017 - s celkem nenápadným titulkem AMERICA FIRST, ale o to nápadnější karikaturou Donalda Trumpa.

Titulní strana magazínu Der Spiegel z 18. srpna 2017 - Donald Trump coby člen klanu (KKK).

Titulní strana magazínu Der Spiegel z 12. ledna 2018 - „V éře ohně a hněvu“ aneb regres od člověka k pračlověku, opočlověku a Donaldu Trumpovi.

Ještě je v paměti titulní strana týdeníku Der Spiegel z 2. února 2017. S celkem nenápadným titulkem AMERICA FIRST, ale o to nápadnější karikaturou Trumpa, jenž drží v jedné ruce zakrvácený nůž a ve druhé ruce uříznutou hlavu newyorské sochy Svobody, z níž kape krev. Leckterý našinec si vzpomněl na titulky a karikatury typu „Krvavý pes Tito“ a vůbec na Rudé právo z 50. let. Tak hodnotil progresivistický tisk nástup Osobnosti roku 2016 do Bílého domu.

Pozoruhodné je přitom toto. Mezi Osobnostmi roku časopisu Time najdeme širokou plejádu politiků, diktátorů, tyranů a podobně, stejně jako plejádu vítězů, opor demokracie, úspěchů a míru. Prostě podle pravidla „kdo za posledních dvanáct měsíců nejvíce utvářel titulky, a to v dobrém i zlém“. Jiné tam zase nenajdeme, neboť pro americký zájem a úhel pohledu nebyli dost atraktivní. Příklady.

Německé kancléře najdeme mezi Osobnostmi roku čtyři – Hitler (1938), Adenauer (1953), Brandt (1970) a Merkelová (2015). Ale Helmuta Kohla nikoliv. Přitom šlo o největšího vítěze studené války, jenž už v roce 1990 – než se ostatní stačili rozkoukat – sjednotil Německo. Jak to, že se nestal Osobností roku? Inu proto, že pozornost Ameriky mezitím uchvátili Saddám Husajn, George Bush (skutečný laureát za rok 1990) a blížící se první válka v Zálivu.

Ze sovětských vůdců uspěli též čtyři – Stalin (1939, 1942), Chruščov (1957), Andropov (1983) a Gorbačov (1987, 1989). Plus nádavkem už za Rusko Putin (2007). O Stalinovi bylo v době ocenění známo, že je strůjcem gulagu, hladomoru, brutalit. Ale karikovaly ho nějaké západní noviny v podobě „krvavého psa“? Ne. Už proto, že na něm závisela porážka Hitlera.

Tato pocta – stát se Osobností roku časopisu Time a zároveň být v západním tisku karikován jako „krvavý pes“, člen Ku-klux-klanu či fašista – je vyhrazena Donaldu Trumpovi. Což ale vypovídá spíše o rozpoložení západní společnosti než o Trumpovi jako takovém.

Přetvoří USA i svět?

Donald Trump naplňuje mnohé z toho, co mu předhazují jeho kritici. Je samolibý, sebestředný, velkohubý, ješitný, dost možná i pomstychtivý. Ale to není vše. Jeho vliv se opírá i o něco jiného, racionálnějšího. Jinak by v listopadu ve volbě prezidenta nezískal většinu volitelů (electoral vote) i většinu amerických voličů jako takových (popular vote).

„Svět se zbláznil.“ Trump, Zelenskyj a Macron vedli v Paříži rozhovory

Redakce magazínu Time ve svém zdůvodnění k Trumpovi napsala: „Pokud to, co přijde, bude takové, jak to slibuje, pak přetvoří Spojené státy a svět.“ Pro leckoho to asi zní velkohubě, ba trumpovsky. Ale přetvoření světa lze přece chápat i jinak než jen jako nasazení armád, změny vlád či režimů. Může to být i posun v uvažování. Třeba v tom smyslu, že názory a postoje nepohodlné pro nositele těch „jedině správných“ nebudou tak intenzivně nálepkovány jako populistické, dezolátské či toxické.

Kdybychom chtěli čerstvou ukázku, nabízí se to, co Trump řekl, když před týdnem přijel do Paříže na otevření katedrály Notre Dame. Když se na úvod setkal s prezidentem Macronem (pak se připojil i ukrajinský Zelenskyj), prohodil slova, která zachytila média: „Vypadá to, že svět se teď trochu zbláznil. A o tom budeme hovořit.“

Ten, kdo mluví jinak

Možná i zde je důvod, který Trumpa dovedl k titulu Osobnost roku 2024. Pronesl slogan „svět se zbláznil“. Tedy něco, co působí jako primitivní zjednodušení a neřekl by to žádný tradiční politik Západu. Ale není právě toto něčím, co dokáže rozhýbat uvažování lidí? Samozřejmě nejsou průzkumy, jež by sdělily, kolik respondentů souzní s výrokem „svět se zbláznil“. Ale i sama Evropa už nějaký čas sleduje společenské a voličské posuny, které ten výrok do nemalé míry odrážejí.

Dost lidí si myslí toto. Jak ten, kdo vojensky napadne sousední zemi, tak ten, kdo nepřipouští jiné východisko než úplnou porážku jaderné mocnosti a sází na novinové titulky Mír znamená smrt, utváří „svět, který se zbláznil“.

Vstoupit do diskuse (17 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.