Co to má znamenat, ptají se všichni? Není to totiž něco, co by bylo už někde na internetu a kde by americký prezident jen zveřejnil odkaz na hotovou věc. Jde o dílko, které, jak to vypadá, pro něj někdo udělal. Zdařile. Pěkné střihy, odpovídající hudba, příběh ukazují cestu ze záhuby k prosperitě mezi mrakodrapy a na rušném trhu. Idylický obrázek Gazy, kterou Trump dostal pod svou správu. Vypadá to jako reklama pro turisty, která zve k návštěvě některého z arabských emirátů u Perského zálivu. Ale nejde jen o to. Vidíme tu i jasnou oslavu strůjce této prosperity Trumpa a také občas mírné náznaky ironie. To lidé na internetu milují.
Od politiky k byznysu
Trump teď umí se sociálními sítěmi pracovat, stejně jako třeba s internetem či kryptoměnami. Dá se říci, že se stává influencerem. Politickým i byznysovým. Prodává se voličům za jejich podporu a jejich hlasy, ale u toho si ohřívá i vlastní byznysovou polívčičku. Stačí si vzpomenout na vydání jeho vlastních meme coinů, tedy vlastní kryptoměny v souvislosti s nástupem do funkce.
Co prodává tímhle videm? Samozřejmě na jednu stranu svým voličům a svým podporovatelům prodává svůj „úspěch“ na Blízkém východě, kde tvrdí, že zajistí mír. A kde chce získat do americké správy Pásmo Gazy a vybudovat tam hotely. Tím přechází k vlastnímu byznysu. Hotely možná budou budovat či provozovat jeho společnosti, které budou potřebovat hosty a hlavně investory, takže může jít i o reklamu pro ně.
Jde o snahu nalákat je na potenciální investování do šíleného podniku, který zřejmě podle Trumpa počítá s americkou správou území velmi daleko od americké pevniny a navíc s olbřímí etnickou čistkou, kde Trump původně navrhoval odsun všech Palestinců do sousedních arabských zemí, které chce přesvědčit, aby je přijaly. Nicméně vystěhovat miliony lidí kvůli developerskému projektu lze tak v komunistické Číně, a i tam by to narazilo na odpor. Pro finančníky z demokratického světa je to většinou přece jen trochu silná káva.
Režisér Titanicu se odstěhoval z USA. Nechce se každý den koukat na Trumpův obličej |
A proto se na videu objevují arabské děti a polonahé břišní tanečnice. Poselství je - ne všichni budou vystěhováni. Ostatně Trump možná přišel taky na to, že někdo by v jeho hotelech musel stlát, uklízet a vařit a k tomu by se nějací Palestinci hodili. Otázka je samozřejmě kolik, současné dva miliony asi ne. A aby to celé zabalil ještě do obálky s nápisem mír a pomoc Izraeli, na konci videa popíjí na lehátku u bazénu drink s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jemuž vystěhování Palestinců není nijak proti srsti a doufá, že americký plán mu pomůže získat Gazu bez Palestinců pro Izrael.
S jídlem roste chuť. I Trumpovi
Problém ovšem je, že tohle video vyvolává odpor Arabů i lidí ve spoustě dalších zemí. Ukazuje totiž, že Spojené státy už v blízkovýchodním konfliktu nejsou více méně nestranným dohadovačem míru, ale postavily se na jednu, tedy izraelskou stranu, a Trump při tom navíc sleduje americké a taky své obchodní zájmy. A ani takový zločin jako masové a zřejmě násilné vyhnání obyvatel z jejich vlasti (protože Palestinci sami neodejdou) americkému prezidentovi nijak „nesmrdí“.
Možná nejde jen o Gazu. Nikdo by neměl být překvapen, pokud Trump zveřejní nějaké video o tom, že Američané skvěle využijí ukrajinské suroviny (uvidí se ještě, zda ve svobodné části Ukrajiny či se dohodne také s ruským prezidentem Vladimirem Putin na těžbě v ruskou armádou obsazené části), nebo o tom, jak by Kanada vzkvétala, kdyby se připojila ke Spojeným státům. Samozřejmě jako jeden ze států USA, ne jako několik států, aby obyvatelé Kanady nezískali příliš velkou moc v americkém politickém systému. A jak pomohou rozvoji Ukrajiny a Kanady americké podniky.
Pokud to nepůjde, možná Trump časem upře svůj zrak ještě někam jinam, kam by mohla Amerika přímo či nepřímo expandovat a kde by mohl vydělat on, jeho rodina, nebo lidé kolem něj. Důvěryhodnost Spojených států a jejich prezidenta založená na představě, že USA jde o světové dobro a pokrok, kterou předchozí administrativy budovaly celá desetiletí a vynaložily na to od konce druhé světové války a hlavně od šedesátých let minulého století také nemalé prostředky, se opět propadla ještě hlouběji. Obnovit ji bude jednou gigantický úkol.
