Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Předání moci v americkém stylu. Bude Trumpův druhý projev smířlivý, nebo spíš zuřivý?

Komentář   5:00
Přechod od jednoho amerického prezidenta k druhému bude letos standardní, tj. poklidný. Dnes v poledne washingtonského času (18:00 středoevropského) Donald Trump složí přísahu do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse a stane se v pořadí 47. prezidentem USA (ve skutečnosti 45., protože dva prezidenti jsou započítáni dvakrát; Grover Cleveland jako 22. a 24. a Donald Trump jako 45. a 47.).
Donald Trump a jeho tradičně bombastický projev.

Donald Trump a jeho tradičně bombastický projev. | foto: Reuters

Budou tomu přihlížet dosavadní prezident Joe Biden, jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, a všichni žijící exprezidenti, tedy Barack Obama, George W. Bush a Bill Clinton.

Velké protidemonstrace čekat nelze. Poražená strana, demokraté, jsou se svou porážkou smířeni a akceptují ji; Trump totiž v listopadu loňského roku vyhrál přesvědčivě.

Donald Trump složí v pondělí přísahu. Kde a kdy ho sledovat živě v televizi?

Jak odlišná to situace od let 2016 a 2020. V roce 2016 Trump vyhrál překvapivě nad Hillary Clintonovou a hned druhý den po inauguraci její stoupenkyně, které to „nevydýchaly“, uspořádaly tzv. „Pochod žen na Washington“. Měly na sobě růžové čepice v podobě vaginy, a nesly transparenty s nápisy „Jsem děvka“, případně „Jsem k*nda“. Pozoruhodný způsob protestu, není-liž pravda, ale de gustibus non est disputandum.

Trump měl při inauguraci drsný, paličský projev, v němž tvrdil, že Amerika je spálená, zničená, zdevastovaná země a naznačil, že s ním přichází radikální rozchod s minulostí. Hillary Clintonová ve svých pamětech „Co se stalo“ uvedla, že se k ní naklonil exprezident George W. Bush a řekl jí „Co jsou to za za sračky?“, což ona lakonicky v knize komentovala, že to je asi jeho styl jak říci, že se mu projev nelíbil.

Ještě horší bylo předání moci v roce 2021. Nejenže Trump jako jediný neúspěšný kandidát na prezidenta v dějinách USA svou porážku neuznal, ale jeho stoupenci při počítání hlasů volitelů v Kongresu 6. ledna 2021 násilně vnikli do Kapitolu.

Starý řád skončil, přichází Trump a kult síly. Proč se politický svět obrátil vzhůru nohama?

To se taky nikdy nestalo, aby násilná demonstrace obsadila budovu Kongresu; ani za občanské války Severu proti Jihu v letech 1861-65 (i když během tzv. druhé britsko-americké války britští vojáci v roce 1814 Kongres i Bílý dům vypálili). A Trump se Bidenovy inaugurace 20. ledna nezúčastnil; odjel domů z Bílého domu dřív.

Takže nic tak dramatického letos nepřijde. Jediná netradiční věc bude ta, že inaugurace se nebude konat na západní straně Kapitolu, nýbrž uvnitř budovy Kongresu, v jeho centrální Rotundě – a to kvůli zimě, v pondělí mají být ve Washingtonu teploty hluboce pod nulou. Ale i to má svůj precedent; tam se ze stejného důvodu odehrála i druhá inaugurace prezidenta Reagana 20. ledna 1985.

Vzpomínky na monarchii. Proč se inaugurace prezidenta podobá královské korunovaci?

Prezident Trump poté bude po inauguraci prezidentskou limuzínou odvezen do Bílého domu a tam začne úřadovat, vydávat své první prezidentské dekrety (něco jako naše vládní vyhlášky). Exprezident Biden se vrátí domů do státu Delaware, nedaleko od Washingtonu.

Prezident je podle ústavy volen každý rok dělitelný čtyřmi v „první úterý po prvním pondělí v listopadu“, což je vždy někdy mezi 2. a 8. listopadem včetně. Původně podle ústavy byl nový (či staronový) prezident inaugurován až 4. března následujícího roku. Naposledy se tak stalo v roce 1933 při první inaugurace Franklina Roosevelta. V tom roce však byla změněna ústava a datum inaugurace se přesunulo na 20. leden, aby nový prezident mohl nastoupit do úřadu dřív.

Grónsko? Kanada? Panama? Americkou politikou imperiální tendence dříve skutečně cloumaly

Zmiňme pár památných inaugurací. Když byl v březnu 1801 inaugurován Thomas Jefferson (poté, co ve volbách porazil Johna Adamse), Adams se inaugurace nezúčastnil, naštvaný ze své porážky. Byla to první neúčast odcházejícího prezidenta na inauguraci nového. Pak v roce 2021 na něj navázal Trump, ale Adams, jakkoli naštvaný a smutný, tehdy svou porážku uznal. (Oba dva, Jefferson i Adams, byli přáteli předtím, Jefferson napsal Deklaraci nezávislosti USA a Adams ji redigoval, pak se stali přáteli opět a čile spolu korespondovali.)

Mimochodem, ten Jeffersonův inaugurační projev v roce 1801 vůči poražené straně byl velice velkorysý a smířlivý; Jefferson v něm řekl, že „dnes jsme všichni demokratičtí republikáni /jeho vítězná strana/, dnes jsme všichni federalisté /poražená strana Adamse/.“

Prvních šest prezidentů USA byli gentlemani z východu; z jižanské Virginie (Washington, Jefferson, Madison, Monroe) či severního Massachusetts (Adams a jeho syn Quincy Adams). V roce 1828 však byl zvolen prezidentem člověk z tehdejšího západu USA (dnešní Tennessee), temperamentem jurodivý generál Jackson. Jeho voliči elitám z východu připadali jako lůza a v den inaugurace v březnu 1829 v zablácených botách pošpinili koberce Bílého domu a doutníky propálili závěsy, takže potřebovaly vyčistit a vyměnit.

Trump na inauguraci pozval Meloniovou, Orbána už ne. Si mu dal košem

Při první inauguraci Abrahama Lincolna v březnu 1861 stáli kolem Kapitolu vojáci Unie, kdyby se jižanští sympatizanti Konfederace o něco pokusili… Tehdy se ještě nepokusili. Druhý Lincolnův inaugurační projev 4. března 1865 je nejlepší ze všech amerických prezidentských projevů vůbec. Je politický, ale i hluboce mystický. Bylo již jasné, že Unie zvítězí. Po projevu probíhala hostina v Bílém domě, vstoupit chtěl i pozvaný Frederick Douglass, bývalý otrok, pak uprchlý otrok, abolicionista a vynikající, strhující řečník. Nesmírně inteligentní člověk.

Stráže ho coby černocha vpustit nechtěli, ale Lincoln ho zahlédl, přišel k němu, chytil za rameno a řekl: „Á, tady přichází můj přítel Frederick Douglass“ a uvedl ho dovnitř. Zeptal se ho, co si myslí o jeho druhém inauguračním projevu. Dojatý Douglass mu se slzami v očích řekl: „Pane prezident, co děláte, je svatá věc.“ Lincoln s úsměvem odvětil: „Jsem rád, že se vám líbil“. Lincolnovi zbýval měsíc a týden života, než ho zastřelil vrah. Douglass se později stal americkým velvyslancem na Haiti.

John Kennedy a jeho inaugurační projev 20. ledna 1961. Pronesl tehdy velice silné, až maximalistické studeno-válečné prohlášení: „...zaplatíme jakoukoli cenu, poneseme jakékoli břímě, podstoupíme jakékoli obtíže, podpoříme všechny přátele, budeme čelit všem nepřátelům, abychom zajistili přežití a úspěch svobody /ve světě/“. A na závěr slavné: „A tak mí drazí Američané, neptejte se, co vaše země může udělat pro vás, ptejte se, co vy můžete udělat pro svou zemi.“

První dáma Melania Trumpová se vrací. Pohřeb Jimmyho Cartera byl její módní předehrou

Jimmy Carter po své inauguraci v lednu 1977 porušil tradici, nenechal se odvést do Bílého domu autem, ale kráčel pěšky celou štreku po Pennsylvania Avenue od Kapitolu až do Bílého domu (necelé tři kilometry) - na znamenaní své lidovosti.

George W. Bush a jeho druhý inaugurační projev v lednu 2005. Velice bojovný, prohlásil v něm, že nyní je politikou USA „ukončení tyranie ve světě.“ Dobře míněné, vzletné a idealistické, ale naprosto nerealistické. Dokud lidstvo lidstvem bude, budou ve světě existovat tyranie. Stejně jako monarchie, aristokracie, oligarchie, demokracie a republiky (šest základních typů režimů podle Aristotela).

Jaký bude Trumpův druhý inaugurační projev? Velkorysý a smířlivý, jako byl Jeffersonův v roce 1801? Anebo naštvaný a zuřivý jako Trumpův první v roce 2017? To taky předznamená, jaké bude jeho druhé prezidentské období.