Které z jeho výhrůžek mají nebo můžou mít na českou ekonomiku nejzřetelnější dopad? Opatřením asi úplně nejcitelnějším by bylo zvýšení cel uvalených na dovoz z Evropské unie (EU) do USA. (Pro jistotu připomeňme, že EU je celní unie, jejímž členem je i Česko, takže všechny celní sazby na vývoz z EU do jakékoliv země mimo EU nebo na dovoz do EU z jakékoliv země mimo EU se týkají Česka i všech ostatních zemí EU zcela identicky.)
Často se uvádí, že v otázce cel panuje mezi EU a USA určitá nerovnoměrnost: průměrná celní sazba na vývozy z USA do Evropské unie je vyšší než průměrná celní sazba na toky zboží opačným směrem. Jinými slovy, evropští výrobci jsou před americkou konkurencí chráněni na půdě EU víc, než jsou američtí výrobci chránění před evropskou konkurencí na půdě USA.
To je pravda. Na úrovni celkových dovozů je ale rozdíl jen velmi malý: v roce 2023 u dovozů z USA do EU činil podle údajů Světové obchodní organizace 4,5 procenta, opačným směrem 3,9 procenta.
Trump zavedl bez výjimek clo na dovoz oceli a hliníku do USA. EU zareaguje |
Pokud by americká administrativa chtěla tento rozdíl odstranit, zvýšení cel na dovoz z EU do USA by bylo v rozsahu několika málo desetinek procentního bodu. Cenový dopad takového posunu by američtí spotřebitelé nejspíš vůbec nepostřehli, a tedy by se nejspíš neprojevil ani v objemu dovozů, které by Evropané byli schopni na americkém trhu uplatnit.
V buldozerovém stylu
Jenomže pod hladinou uvedených celkových průměrů se skrývají některé výraznější rozdíly na úrovni konkrétních zbožových skupin. Z pohledu českého (automobilového) průmyslu je nepříjemný zejména fakt, že rozdíl v obou celních sazbách je velký u automobilů: směrem do Evropy 10 procent, opačným směrem jen 2,5 procenta, takže rozdíl činí 7,5 procentního bodu ve prospěch vývozců z Evropy do USA.
Pokud by tedy Trump chtěl zvýšit cla tak, aby došlo k dorovnání překážek u konkrétních zbožových skupin, evropská auta by v USA mohla zdražit možná až o oněch rozdílových 7,5 procenta. A to už by se na odbytu na americkém trhu zřetelně projevit mohlo.
Zatím se ale předpokládá, že Trump k věci přistoupí – tedy pokud k ní skutečně přistoupí – spíš ve svém obvyklém buldozerovém stylu, a navýší cla na dovoz z EU plošně. Reprezentativní propočet zveřejnilo koncem ledna české ministerstvo financí: zvýšení cel na dovozy z EU do USA o 10 procent (tedy zhruba na 14 procent) včetně stejné odpovědi ze strany EU by mělo za následek celkově zhruba půlprocentní snížení výkonu české ekonomiky.
Tento výkon má letos, respektive příští rok růst tempy kolem dvou procent, respektive dvou a půl procenta. Po desetiprocentním navýšení cel na vývoz do USA by tedy česká ekonomika nezačala klesat, nicméně její růst by byl v tom nebo onom roce zřetelně pomalejší. O pár desetinek by to mohlo také zvýšit českou míru nezaměstnanosti. Protože je však tato míra už řadu let nepřirozeně nízká, nešlo by o žádné drama.
Dopad by asi byl horší, pokud by se EU k odvetnému zvýšení cel neodhodlala. Takový defenzivní postup by mohla zvolit například v obavě členských zemí geograficky blízkých Rusku a Ukrajině, že by v takovém případě USA zredukovaly nebo zcela zastavily svou vojenskou pomoc Kyjevu.
Ekonomické dopady nástupu Donalda Trumpa k moci budou horší také v případě, že kromě navýšení cel na dovoz zboží z Evropy bude plnit i jiné své sliby a hrozby. Ještě pořád ze sféry obchodních překážek je nápad zvýšit až o 60 procentních bodů cla na veškerý dovoz do USA z Číny (před několika dny Trump rozhodl o zvýšení těchto cel o „pouhých“ 15 procent).
Trump zrušil zákaz podplácení v zahraničí. Přinese to víc byznysu, věří |
Pokud by čínští vývozci narazili na tak vysokou celní zeď při vývozu do USA, nejspíš by se snažili velkou část své produkce umístit jinde – včetně Evropy. Zdejším výrobcům by tak čínská konkurence šlapala do zelí ještě mnohem víc než teď, kdy tak činí v důsledku tamní slabé domácí poptávky a zároveň výrazné nadprodukce. Podle některých odhadů by pokles české ekonomické produkce mohl být v rozsahu až několika procent HDP.
Zmatek, nestabilita a nejistota
Pokud se rozhlédneme mimo oblast cel, Trump nám může uškodit nepřímo také tím, co chystá pro samotné USA. Zejména jeho snaha významně přiškrtit imigraci (primárně z Mexika) do USA může citelně oslabit tamní nabídku pracovní síly, tím zvýšit tlak na růst mezd, a tedy i na růst veškeré tamní produkce. Na to by americká centrální banka nejspíš musela zareagovat zvýšením úrokových sazeb ve snaze nepřipustit nárůst inflace.
Takový „jestřábí“ signál by se z nejvýznamnější ekonomiky světa nemohl nepřenést aspoň částečně do všech koutů světa včetně české kotliny. A vyšší (nebo pomaleji klesající) úrokové sazby ČNB by samozřejmě neznamenaly nic jiného než pomalejší růst české ekonomiky.
V obecnější rovině platí, že mnohé Trumpovy kroky vnášejí do různých oblastí ekonomického i neekonomického života USA i celého světa zmatek, nestabilitu a nejistotu. To není dobrou zprávou pro chuť domácností utrácet, ale hlavně pro chuť firem investovat. Přitom právě investice jsou základem budoucí prosperity.
