Z Trumpovy tabulky plyne, že nová celková celní sazba například pro dovozy do USA z Evropy je lehce přes dvacet procent; dosud přitom průměrná celní sazba na tyto dovozy byla téměř desetkrát nižší (konkrétní hodnota závisí na způsobu výpočtu). Ale třeba dovozy z Číny nebo Vietnamu jsou nově zatíženy celkovou sazbou přes padesát procent. Švýcarsko si „vysloužilo“ sazbu přes třicet procent a třeba taková Velká Británie jen něco přes deset procent.
Cla a další překážky
Sotva byly nové sazby zveřejněny, vyvolaly v médiích a na sociálních sítích hned dvě oddělené debaty. Jedna debata, ta zdánlivě důležitější, se vedla o dopadu samotných nových cel. Někteří analytici se nechali slyšet, že tak razantní zvýšení cel zvýší náklady amerických firem a domácností natolik, že tamní ekonomika upadne do recese. Solidní odhady dopadů pro českou ekonomiku mluví – za předpokladu trvalého ponechání sazeb ve zveřejněné výši – o zpomalení jejího růstu letos i příští rok možná až o procentní bod.
Obchodní válka se rozhořela naplno. Čína vrací úder a uvalila tvrdá cla na USA |
Všechny tyto dohady jsou ale hodně na vodě. Obrovská nejistota totiž zatím panuje ohledně toho, jak velkým navýšením cel naopak na dovozy z USA zareaguje zbytek světa. Podobná nejistota se týká i otázky, jak dlouho americká cla na vyhlášených vysokých úrovních vydrží. To nás dostává k druhé vypuknuvší debatě, která sice není o konkrétních prognózovaných dopadech, ale není o nic méně důležitá.
Tato debata se zaměřila na to, jak vlastně Trump a jeho lidé ke konkrétním novým celním sazbám došli. Trump v mojžíšovském projevu s deskou v ruce zopakoval to, co tvrdil už dřív, tedy že jde o reciproční cla, která jsou nastavena tak, aby odpovídala překážkám pro americké dovozy do příslušných jednotlivých zemí.
Překážkami jsou nejen samotná cla na americké dovozy, ale i různé objemové limity a regulatorní požadavky. Dále sem patří daně ze spotřeby včetně daně z přidané hodnoty: prodejci musejí tyto daně zaplatit z prodeje veškerého zboží, tedy i ze zboží dovezeného například právě z USA. A za klacek do cesty dovozům do dané země lze pokládat i případné nákupy amerického dolaru místní centrální bankou ve snaze udržovat dolarový kurz měny dané země na spíš slabší úrovni; v důsledku takové kurzové manipulace se totiž dovážené zboží jeví firmám a domácnostem v dané zemi dražší, a tak ho kupují méně. (V Česku manipulaci tohoto typu prováděla ČNB v letech 2013-2017.)
Jak vymýtit americké obchodní deficity
Spočítat takto poctivě reciproční celní sazbu na dovozy z dané země do USA, tedy sazbu, která by svou výší zahrnovala všechny uvedené různorodé druhy překážek pro dovozy z USA do dané země, by ale bylo velmi složité cvičení.
Americká cla ohrožují světové hospodářství, odvety nepomohou, říká šéfka MMF |
A tak není divu, že zatímco Trump v projevu zdůvodnil nová cla reciproční logikou, souběžně vydané oficiální písemné prohlášení příslušného amerického vládního úřadu uvedlo jako základ pro výpočet oznámených celních sazeb logiku zcela jinou, korekční.
Podle této logiky je nová celní sazba pro kteroukoliv danou zemi stanovena tak, aby zájem amerických firem a domácností o zboží z dané země klesl natolik, že dojde ke korekci deficitu USA v obchodu s danou zemí na nulu. Kouzlo je v tom, že cla splňující tuto korekční logiku se dají aspoň nahrubo spočítat velmi snadno – stačí vzít příslušný relativně jednoduchý vzoreček a dosadit do něj několik málo makroekonomických čísel a koeficientů, které lze odvodit z existující ekonomické literatury.
Stručně řečeno: nová americká cla nejsou reciproční, tedy symetrická vůči překážkám pro vývoz amerického zboží, nýbrž korekční, tedy namířená na vymýcení amerických obchodních deficitů.
Může se zdát, že ve výsledku jde o totéž, ale vůbec to není totéž. I když nastavíme překážky pro zbožové toky dejme tomu mezi Evropskou unií a USA zcela symetricky, rozhodně to nemusí skončit tak, že bude oběma směry proudit stejný objem zboží. Může se snadno stát, že výsledek bude podobný jako dosud: tedy že Američané si budou chtít od Evropanů koupit hlavně zboží (třeba auta nebo léky), kdežto Evropané si z americké nabídky vyberou spíš služby (třeba Google nebo Microsoft) nebo cenné papíry (třeba akcie na burzách NYSE nebo NASDAQ).
Podle kouzelného vzorečku
U zatím zdaleka nejtvrdšího úderu, který Trump světové ekonomice uštědřil, tedy panuje zcela základní nejasnost, čeho chce americký prezident vlastně dosáhnout. V plné nahotě se tak projevilo to, co je na Trumpově politice snad úplně nejnebezpečnější a pro světovou ekonomiku nejnákladnější: nepředvídatelnost. Pokud netušíte, co je cílem vašeho protihráče, pak se jen velmi těžko odhaduje, co se od něj dá očekávat do budoucna, a tedy jaký postup máte v této hře volit vy.
Nešťastná, hodnotí Fiala cla uvalená USA. Podle Lipavského musí Evropa odpovědět |
Nad rámec toho, co bylo popsáno výše, dostala kauza s novými cly ještě absurdní korunu. Cla byla sice vypočítána podle vzorečku pro eliminaci obchodních deficitů (což by aspoň ladilo s Trumpovými přihlouplými nářky, že tyto deficity jsou okrádáním Ameriky), ale hodnoty, které ze vzorečku vzešly, pak byly pro každou zemi bez jakéhokoliv ekonomického smyslu vyděleny dvojkou. Cla jsou tedy nakonec stanovena tak, že by podle onoho kouzelného vzorečku měla vést nikoliv k úplnému vymýcení deficitů, nýbrž jen k jejich poklesu na polovinu.
Trump tuto polovičatost vysvětlil jako odraz své laskavosti. Skutečnost ale možná byla jiná: hodnoty cel plynoucí ze vzorečku byly tak závratné, že ani alfa kovbojové z Bílého domu nenašli odvahu uplatnit je v plné výši.
