O její těžbu mají eminentní zájem Čína, Spojené státy a samozřejmě Dánsko, které ale musí čelit sílícím snahám obyvatelů Grónska o nezávislost.
Obranu Grónska jsme zanedbali, uznává Dánsko. Premiérka chce mluvit s Trumpem |
Když ještě k tomu přičteme, že v seriálu stejně jako v současnosti stojí v čele Dánska premiérka, mohlo by se zdát, že realita dokonale napodobuje umění. Je to ale trochu jinak. Jak zájem Donalda Trumpa o připojení Grónska k USA, tak zápletka dánského thrilleru se opírají o tutéž skutečnost: nesamozřejmost a rozviklanost nadvlády dánské koruny nad největším ostrovem na světě. Sen Gróňanů o nezávislost totiž otevřel arktickou šachovou partii, na jejímž konci se budou překreslovat ekonomické vztahy a možná i hranice.
Nikdo se už Trumpovi nesměje
To, co se před pěti lety zdálo být bizarním nápadem excentrického Donalda Trumpa, se nyní jeví v novém světle. Podle informací agentury Bloomberg Trumpův tým již od listopadu jedná se soukromým sektorem o potenciálních obchodních příležitostech v Grónsku, zejména v oblasti těžby vzácných kovů a hydroenergetiky. Plyne z toho, že Trump a jeho lidé berou myšlenku získání vlivu v Grónsku vážně a připravují pro ni ekonomické základy. Z tohoto hlediska ani blesková pětihodinová návštěva Donalda Trumpa Jr. tento týden v Nuuku, hlavním městě Grónska, nevypadá jako pouhý výstřelek či provokace.
Musíme tu válku ukončit, říká Trump. Putin jeho vůli k dialogu ocenil |
Myšlenka získání Grónska navíc není v americké historii nová. V roce 1867, kdy prezident Andrew Johnson koupil Aljašku od Ruska, zvažoval i koupi Grónska. Po druhé světové válce nabídla Trumanova administrativa Dánsku za ostrov 100 milionů dolarů. Trump tedy následuje tradici americké teritoriální expanze, která formovala dnešní podobu USA. Podobné akvizice byly v minulosti běžnou součástí mezinárodní politiky – stačí připomenout prodej Amerických panenských ostrovů Spojeným státům právě Dánskem v roce 1917.
Opatrná reakce Kodaně
Leccos naznačuje i reakce dánské vlády, která situaci bere vážně. Zatímco v roce 2019 označila premiérka Mette Frederiksenová Trumpova slova o koupi Grónska za „absurdní“, nyní stejná politička zdůrazňuje, že USA jsou „nejdůležitějším a nejbližším spojencem“ Dánska a vítá jejich zájem o spolupráci v arktické oblasti. Vzápětí pak Dánsko oznámilo významné investice do arktické obrany. V nové podobě dánského královského erbu se znak Grónska viditelně zvětšil. A v dánském parlamentu zaměstnali tlumočníky z grónštiny.
Připojení Kanady a Grónska k USA? Trumpovo myšlení připomíná 19. století |
Kodaň velmi opatrně našlapuje i kolem otázky nezávislosti. „Plně si uvědomujeme, že Grónsko má své vlastní aspirace. Pokud se naplní, stane se nezávislým státem, i když je nepravděpodobné, že by se chtělo stát státem USA,“ řekl dánský ministr zahraničí. V tomto smyslu se vyjádřil i grónský premiér Múte Egede na společné tiskové konferenci s dánskou premiérkou: „Grónsko patří grónskému lidu. Nechceme být Dány, nechceme být Američany. Chceme být Gróňané“.
Rozmrzající budoucnost
Díky Donaldu Trumpovi si značná část světa oprášila zeměpisné znalosti o největším ostrově na světě. Po týdnu už kdekdo ví, že Gróňanů je zhruba 57 tisíc. V grónštině, což je eskymácko-aleutský jazyk příbuzný jazyku kanadských Inuitů, si říkají Kalaaleq (v množném čísle Kalaallit). Podle statistických údajů tvoří 89,5 % obyvatel grónští Inuité (a míšenci s Evropany), zbytek jsou především Dánové a další Evropané.
Světová média také obsáhle referovala o tom, v čem spočívá strategický význam ostrova, jehož hlavní město má zeměpisně blíž k New Yorku než ke Kodani. Na jeho území se nachází americká vojenská základna Pituffik Space Base, která slouží k včasné detekci raketových útoků a monitorování vesmíru. Klimatické změny navíc otevírají nové možnosti pro námořní dopravu. Tání grónského ledovce by mohlo zjednodušit těžbu vzácných kovů, které jsou klíčové pro elektroniku a pro zelené technologie. Kromě toho se na ostrově nacházejí ložiska zlata, diamantů a uranu, nemalý je potenciál pro rozvoj hydroenergetiky.
Jak vydělat na nové situaci
Současná situace je pro Grónsko příležitostí – a to jako politickou, tak ekonomickou. Místní autonomní vláda již představila návrh vlastní ústavy a strategii zahraniční politiky. Grónský premiér Egede ve svém novoročním projevu vyzval k odstranění „okovů koloniální éry“, což je na ostrově široce sdílený názor posilován historickými křivdami včetně nucené kontroly porodnosti grónských žen v 60. a 70. letech 20. století. Nejpozději v dubnu se musejí konat všeobecné volby, které sílu těchto nálad prověří. Dalším krokem by mohlo být vyhlášení referenda o nezávislosti.
Jedná Trump podle „teorie šílence“? Pokud ano, jde o to, zda v této roli není úspěšnější Putin |
V současnosti kontroluje Grónsko své domácí záležitosti včetně školství, zdravotnictví a soudnictví, zatímco zahraniční, měnovou a bezpečnostní politiku přenechává Kodani. Hlavní překážkou nezávislosti zůstává ekonomika. Ostrov dostává od Dánska v přepočtu 15 miliard korun ročně na financování veřejných služeb. Pro získání nezávislosti by Grónsko potřebovalo najít nové partnery, kteří by byli ochotni tuto finanční podporu nahradit.
Model Marshallových ostrovů
To by pro USA nemusel být problém. Experti poukazují na možnost vytvoření vztahu podobného tomu, který mají USA s tichomořskými Marshallovými ostrovy. Model volného přidružení by umožnil Grónsku získat nezávislost, přičemž by si zachovalo nebo dokonce navýšilo finanční podporu. Marshallovy ostrovy například dostávají od USA významnou finanční dotaci výměnou za rozmístění jejich vojenských základen.
Přestože přímý „nákup“ Grónska zůstává nepravděpodobný, ostrovu se otevírá jedinečná šance, jak využít svého geopolitického významu. A pokud jde o Trumpa, nebyl by Trumpem, kdyby se mu nezamlouvala představa, že vstoupí do dějin jako ten, kdo připoutal Grónsko k USA.
