Čas oponou trhl a změněn svět, napsal v roce 1880 velký český spisovatel, básník a novinář Jan Neruda. Měl přitom na mysli rok 1848, ale velkými změnami prochází i náš svět dnešní, a to především pod vlivem současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jde konkrétně o dvě aktuální vojenské intervence v zámoří. Ty mají hodně společného.
Především odstranily dva diktátory, kteří si nezaslouží ani tu nejmenší lítost. Ale jsou tady mezinárodní a historické souvislosti. Hned po skončení únavné studené války vyvstala otázka, jak se bude vyvíjet svět. Ve Spojených státech byla zveřejněna dvě paradigmata, dvě ucelené předpovědi. Tu první napsal Francis Fukuyama (nar. 1952), který ve svém díle Konec dějin tak trochu snil o světě bez válek. Svět podle svých představ rozdělil na dvě části – historický a posthistorický.
Ten první je podle něho zaklet ve válkách a ve starých pravidlech politiky, zatímco ten druhý už bude mít nová pravidla, hlavně bez válek a s velkým prostorem pro hédonismus, tedy pro poživačný život. Zároveň varoval, že v historickém světě je něco, bez čeho se posthistorický svět neobejde, a to jsou suroviny a energetické zdroje.
Do Fukuyamovy předpovědi plně zapadají i dvě intervence současného amerického prezidenta. Intervenoval ve dvou zemích s gigantickými zásobami ropy a zemního plynu. Jistě, nebyl ani zdaleka tak surový jako jeden z jeho předchůdců, George Bush mladší, za kterým zůstaly statisíce zabitých lidí a miliony bezdomovců v Afghánistánu a zejména v Iráku. Ale i tak Trump zahájil intervence, které vyústily ve změnu režimu. A společným jmenovatelem všech amerických intervencí je to, že válku do onoho historického světa vedla ústřední mocnost Fukuyamova posthistorického světa.
Huntington, ne Fukuyama
A tím se dostáváme ke druhé paradigmatické předpovědi, kterou napsal Fukuyamův učitel a školitel Samuel Huntington (1927–2008). Nazval ji Střet civilizací, postavil ji na myšlence, že svět je rozdělen do osmi civilizačních okruhů, a upozorňoval na nebezpečí střetů na tzv. civilizačních zlomech, tedy na místech, kde spolu různé civilizace sousedí. Přitom otevřeně napsal, že nejkonfliktnější ze všech je islámská civilizace, která bojuje se všemi civilizacemi, se kterými je ve styku, a že je velice nepřátelsky naladěna na mentorské přístupy Západu. A právě proto naléhavě varoval před intervencemi Západu v islámském světě.
Huntington formuloval tři velká doporučení. První nazval pravidlo zdrženlivosti: Západ by měl velice důkladně zvažovat své chování vůči islámským zemím. Na to pak navazuje pravidlo společného zprostředkování – pokud se Západ nakonec rozhodne k intervenci, měl by na své straně mít i zástupce dalších civilizací. A nakonec je tu třetí pravidlo společných hodnot, které říká, že když už se intervenuje, mělo by to být ve jménu hodnot, na kterých se shodnou všechny civilizace.
Válka volby, nikoli nezbytnosti. Útok na Írán je největším riskem prezidenta Trumpa |
Není to jen šedá a abstraktní teorie, což předvedl prezident George Bush starší, když v roce 1991 dal pokyn k použití síly v zájmu vyhnání iráckých okupantů z území anektovaného Kuvajtu, členského státu OSN.
Použití síly se připravovalo téměř půl roku, mělo jasný mandát Rady bezpečnosti OSN, spolu s USA se na něm podílelo dalších 40 zemí ze všech civilizačních okruhů, které se shodly na tom, že chování tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna bylo zcela nepřijatelné. Navíc tato krátká válka byla vedena pod vlajkou OSN. Válka byla velice úspěšná, netrvala dlouho, bylo v ní relativně málo obětí. Jedním slovem, byl to ukázkový příklad, jak by se mělo postupovat.
A jak v tom světle vycházejí dvě Trumpovy intervence? Venezuela byla typickou sólo akcí, která nebyla s nikým projednána a která mnohé šokovala. Írán byl napaden v těsné součinnosti s Izraelem, což je nejvíce nenáviděná země v celém islámském světě. A tak se v islámském světě vrací ten hanlivý narativ o tom, že současnému světu vládnou dva Satani – velký (USA) a malý (Stát Izrael).
Írán odolává, obyvatelé by přijali i dosazeného vůdce, říká ruský orientalista |
Velmi problematické je také to, že v obou případech se zasáhlo bez jakéhokoli projednání v Radě bezpečnosti OSN, čemuž se v odborných kruzích říká by-passing. Tím se svět vrátil do doby studené války, kdy to býval běžný postup. A když Trumpa srovnáme s prezidentem Bushem starším, pak vidíme, jak za pouhých 35 let byl, řečeno s Janem Nerudou, změněn svět. Musíme hořce litovat, co se s naším světem stalo. A také musíme dát plně zapravdu Huntingtonovi a vysoce ocenit promyšlenost a doslova prorockou hodnotu jeho doporučení.
Trumpovy intervence tedy vystavily celý současný svět mnohým hrozbám, jejichž dopady mohou být doslova fatální, protože Írán a jeho stoupenci mají širokou paletu možností, jak naši civilizaci trestat. Zatřásly naší poživačností, o které psal Fukuyama.
Každý už bude velmi pečlivě zvažovat další výlety k teplým mořím islámského světa, kde jsme si to tak oblíbili. Narušení zásobovacích tras je dalším eskalačním stupněm, ten velmi silně otřese našimi ekonomikami. A také z minulosti dobře víme, že Írán je velkým sponzorem podlých teroristických útoků, které naši západní civilizaci zasahují na těch nejchoulostivějších místech.
