Donald Trump rád vypouští zkušební balónky a čeká, jaká bude reakce. Anebo se jeho zájem ubere jiným směrem. Vzpomeňme zájem o Grónsko ze začátku letošního roku. Grónsko je stále dánské - což neznamená, že Trump se k němu ještě nevrátí.
Nebo můj oblíbený případ: na jedné americké televizi dávali film s Clintem Eastwoodem v hlavní roli odehrávající se v bývalém vězení Alcatraz na ostrovu u San Francisca. Film skončil a vzápětí se na síti objevil příspěvek prezidenta, že on, Trump, opět obnoví Alcatraz coby vězení (nyní je to národní park)… Samozřejmě nic nenásledovalo.
Tak horké to nebude
Ale podívejme se na věc meritorně. Tyto záležitosti upravuje zákon, rozhodovat o nich je pravomocí primárně Kongresu, nikoli prezidenta. Cizí státní příslušníci nemají absolutní právo vstupovat na území USA; jen to, které jim umožní zákony a předpisy země. A v mnoha těchto případech může prezident udělovat výjimky či přijmout mimořádná opatření v zájmu národní bezpečnosti.
Trump například na začátku svého prvního prezidentského období v roce 2017 zakázal na několik měsíců z důvodu národní bezpečnosti vstup na území USA občanům z několika většinově islámských zemí. Ale bylo to dočasné opatření.
Zemřela gardistka postřelená u Bílého domu. Trump zastaví přijímání migrantů |
Dokonce i vyhošťování ilegálních imigrantů, které je pravomocí prezidenta, a jeho vynucování platných zákonů musí splňovat procedurální pravidla, což spadá pod soudní přezkum. Jinými slovy, to, co Trump oznámil, asi skutečně nebude tak horké a je dobré si počkat na detaily. Spíše se jednalo o momentální emocionální reakci na vraždu mladé ženy v Národní gardě.
Podívejme se však na situaci v USA ze širší perspektivy. Prezident Trump byl před rokem přesvědčivě zvolen, protože na předchozí vládě Joea Bidena voličům vadily především dvě věci: vysoké náklady na život způsobené vysokou inflací v prvních třech letech Bidenova vládnutí a historicky vysoká míra ilegální imigrace. Trumpovi se povedlo ostrými opatřeními proti ilegálním imigrantům srazit ilegální imigraci – či vůbec zájem o ni – na kolena, na velice nízkou míru.
Není pravdou, že migraci nelze zastavit; politika a státní moc jsou tady právě od toho, aby regulovaly lidské jednání. Imigraci zastavit lze, je-li k tomu vůle. Otázkou jen je, jakými prostředky a za jakou cenu. Je zajímavé, že nezastavitelnost migračních toků hlásají především ti, progresivci, kteří tvrdí, že naopak lze regulovat a měnit klima; tedy přírodní procesy. Lidské pohyby prý ne, přírodní živly prý ano… Hm. No Trumpovi se ilegální imigraci snížit na minimum povedlo.
Ten druhý slib, snížení nákladů na život, však nikoli. Jsou pro Američany stejně vysoké jako předtím. Zbytečně Joe Biden tvrdil, že v roce 2024 se mu povedlo inflaci zkrotit a byla již nízká, když v letech 2021-2023 byla vysoká a ceny zůstaly vysoké i v roce 2024. Takže Kamale Harrisové to vůbec nepomohlo; naopak to pomohlo volebnímu vítězství Donalda Trumpa.
A obdobně, zbytečně teď Trump tvrdí, že inflace je nyní nízká – stejně jako byla nízká v posledním roce Bidenovy vlády – když ceny stále zůstaly vysoké! A nepomohlo tomu ani to, že Trump na vše, včetně potravin z dovozu, uvaloval cla, čímž prodejní ceny ještě zvýšil, a nyní musí cla na vybrané potraviny opět snižovat. Byť jak byť, ceny nákladů na život jsou stále vysoké a Trump i republikáni mají problém.
Kdo určuje, co je MAGA?
Trump se tak snaží odvádět pozornost k jiným tématům než ekonomickým, a v trumpovské koalici MAGA (“Učinit Ameriku opět velikou“) se již objevují trhliny. Normálně se o budoucnosti vládní strany začne diskutovat až po kongresových volbách uprostřed druhého období prezidenta (ty budou v listopadu 2026); tentokrát se o posttrumpovské budoucnosti jeho strany začalo diskutovat teď, po volbách ve dvou státech a městě New York v listopadu letošního roku.
USA zavírají dveře cizincům. Po střelbě u Bílého domu Trump pozastavil azyl i víza |
Trump bude prezidentem ještě více než tři roky, může toho udělat ještě mnoho k lepšímu nebo k horšímu, ale u republikánů se již nyní diskutuje o posttrumpovském věku (zřejmě i kvůli tomu, že v červnu bude Trumpovi osmdesát a začíná to už být vidět).
Nejdřív mnozí kongresmani z MAGA - aktivní v tom byla doposud skalní trumpistka a populistka Marjorie Taylor Greenová z Georgie - přinutili Trumpa zveřejnit vše, co má federální vláda o sexuálním predátorovi Jeffreym Epsteinovi, čemuž se Trump původně bránil. Ne že by tam bylo něco vůči němu inkriminujícího, to by demokraté již byli bývali dávno zveřejnili, ale to, že on a Epstein kdysi byli přátelé, mu je nepříjemné.
A pak nastal boj o zahraniční politiku, který je nejspíš zástupný před profilováním se před primárkami a volbami 2028. Jedno křídlo MAGA podporuje Trumpovu proizraelskou politiku, včetně červnového útoku na Írán, křídlo druhé, izolacionistické, tvrdí, že starat se o svět je zradou původního ideálu MAGA starat se jen o Ameriku.
Načež odpovídá Trump, že on MAGA vymyslel, proto on jediný určuje, co vlastně MAGA je. Kongresmanku Greenovou označil za zrádkyni a ona se rozhodla v lednu na křeslo ve Sněmovně rezignovat; ví, že kdyby Trump v primárkách podpořil někoho jiného, ona nominaci již nezíská.
Debaty ohledně angažovanosti USA ve světě (v Nigérii na straně křesťanů proti islamistům, anebo ne, intervenovat ve Venezuele – ano či ne; Ukrajina je pod rozlišovací schopnost MAGA) budou zřejmě pokračovat, ale dvě věci se ukázaly jasně: poprvé členové MAGA přinutili Trumpa udělat něco, co nechtěl (zveřejnit svazky Epsteina); a Trump i nadále ovládá členskou základnu své strany.
