Pár věcí se samozřejmě najde. Zvláště když spekulace bují už od víkendu.
Neutrálové došli, zbyla Aljaška
Třeba. Proč zrovna v Anchorage? Je to i tím, že Aljaška je ruskou kulturou a historií prorostlá, dočetli jsme se na webu. Ano, můžeme si připomínat, že toto území bylo do roku 1867 Ruskou Amerikou. Že Rusko tam posílalo lovce kožešin či rybáře a také šířilo pravoslaví. Víte, že pravoslavná církev má i aljašského světce? Byl to Aleut, který nelegálně lovil ve španělských vodách (tehdy severní Kalifornií procházela rusko-španělská hranice), Španělé ho chytli a zabili.
Bude schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem znamenat, že ještě letos skončí konflikt na Ukrajině?
Jistě, toto patří do rubriky bizár. Faktem ale zůstává, že na Aljašce zbylo dost pravoslavných kostelů. Dnes jsou opečovávány a památkově chráněny. Jenže skutečný důvod výběru Aljašky je jinde. Ukazuje, nakolik v dnešním světě ztrácí své možnosti a význam neutralita.
Když se řekne rusko-americký (sovětsko-americký) summit, pamětníci si vybaví dějiště jako Ženeva, Helsinky či Vídeň v neutrálních zemích. Nebo Reykjavík. Island je formálně členem NATO, ale nemá vlastní armádu. Ale to už teď nejde. V situaci, kdy prezident Putin podléhá mezinárodnímu zatykači, kdy Finsko vstoupilo do NATO a Švýcarsko aspoň do OSN, už v podstatě nelze najít neutrální zemi, kde by se Putin i Trump cítili bezpečně. Proto Aljaška.
Kdepak dohoda, jen kontakt
Ale to zásadnější je jinde. Za prvé v tom, že v Anchorage se nebude o ničem jednat, ač média tím slovem nešetří. Je to jeden z mála momentů, kdy můžete věřit Trumpovi, ať ho považujete za „nestabilního lháře“, nebo za „stabilního génia“. Nebude se jednat ve smyslu pracovat na nějaké dohodě, nebudou se dojednávat výměny území. Bude to spíše cosi jako „kontaktáž“, aby se vyjasnilo, zda má smysl pokračovat dále – rozuměj už s účastí Ukrajiny a Evropy, jak se vyjádřil Trump.
Putin pochválil Trumpovo úsilí a mluví o nových odzbrojovacích dohodách |
Že je to na nic? To nemusí být tak úplně pravda. Je tomu čtyřicet let, kdy se v Ženevě poprvé sešli lídři Ronald Reagan a Michail Gorbačov. Nic konkrétního nevyjednali ani nedohodli, ale navázali osobní kontakt. Ten summit přinesl těžko uvěřitelnou historku, kterou ale v médiích potvrdil Gorbačov. Když se oba lídři procházeli po břehu Ženevského jezera, Reagan z ničeho nic položil otázku: „Přišli byste Americe na pomoc, kdyby nás napadla mimozemská civilizace?“ A Gorbačov, ač si o tom mohl myslet svoje, ho ujistil, že pro takový případ může s pomocí Moskvy počítat.
Pozoruhodné. Reagan, označovaný za béčkového herce a kovboje, se shodl s Gorbačovem, označovaným za upřímně věřícího komunistu. Může se něco podobného odehrát dnes?
Těžko. Oba lídři se už znají. První společný summit absolvovali v Helsinkách v roce 2018. A hlavně se místo filmového kovboje a věřícího komunisty setkají dva cynikové: narcis a chladný kalkulátor. Můžeme spekulovat, že kdyby Putin dostal otázku, zda by Rusko přišlo na pomoc Americe napadené mimozemšťany, klidně by odpověděl „ano“. Nic by ho to nestálo a ještě by působil jako možný spojenec. Ale vidíme z toho, že u setkání tohoto významu a rázu nelze vyznění předpovídat.
Naučil se říkat „nět“?
Co se týče války na Ukrajině, jedno společné Trump i Putin mají. Oba se války chtějí zbavit. Putin vojenským vítězstvím, Trump rychlým příměřím za cenu územních kompromisů, kvůli němuž teď tlačí na Moskvu. Tím se Trump vzdaluje od Evropy, která trvá na spravedlivém (rozuměj bez územních ústupků) konci války pro Ukrajinu. Ale zůstane při tom?
Taktika Kremlu: Jak z výběžku u Pokrovska udělat trumf na summitu |
Abe Greenwald, editor webu Commentary, připomíná červen a nálet amerických bombardérů B2 na Írán, což o Trumpovi leccos ukázalo. Jednak to, že v jistých situacích se nebojí rázného kroku. Též to, že se nemusí podvolovat izolacionistům v partě MAGA. A hlavně to, že Trump odmítl vyjednávat s Teheránem donekonečna, i když jednání sám chtěl. Že i on má své limity.
Co se týče vztahů USA k Rusku a ukončení ruské války na Ukrajině, po dnešku asi nebudeme zas až o tolik chytřejší. Ale možná se uvidí, zda se Trump naučil říkat Putinovi „nět“.
