V každé válce totiž nejvíce chybí důvěra a bez ní je obtížné dělat kroky k míru, protože při jednáních o nesmírně komplikovaném konfliktu není možné přesně si ověřit obrovské množství informací přímo na frontové linii a v dalších sférách války.
Mírové pohovory obvykle začínají dohodami o otázkách, kde hledání oboustranného konsensu není těžké, například aktuální výměna zajatců. Moratorium o neútočení na energetickou infrastrukturu je důležité pro obě strany, protože více než tři roky trvající válka ukázala, že je snadné zaútočit na týl nepřítele, ale o to obtížněji se brání ten vlastní.
Pravdivá zpráva o životě v Rusku. Obyvatel Moskvy popisuje, jak to vidí obyčejní lidé |
Vojenští experti mají za to, že náskok díky inovacím na strategické úrovni získávají ti, kdo útočí na týl nepřítele. Vadí to i Rusku, přestože je mnohem větší než Ukrajina.
Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj nyní sledují, jak výsledek prvního kola jednání jejich voliči vyhodnotí. Zda ho označí za úspěch, nebo za prohru. I po dalších kolech rozhovorů se dají očekávat pozitivní výsledky, jenže dříve či později stejně zaklepou na dveře těžká témata, rozlouskávání tvrdších oříšků, které většinou mají za důsledek ukončení jednání a pokračování ve válce, jak to vidíme nyní na Blízkém východě.
Kdy podle vás skončí válka na Ukrajině?
Je třeba si uvědomit, že neexistuje žádná garance, že pohovory za pár týdnů nebo měsíců skončí s dlouhodobým mírem, natožpak spravedlivým.
Bez důvodu k jásání
Známý americký magazín The Atlantic, který ve volbách v roce 2020 podporoval Joea Bidena a loni Kamalu Harrisovou, přinesl začátkem března článek s názvem Rusko nevyhrává a autor Graeme Wood do podtitulku vypíchl svůj hlavní argument: Za současného stavu Rusko ovládne Ukrajinu asi za 118 let. Co bude v roce 2143, nikdo z nás neví, ale Volha, Dněpr, Dunaj, Rýn, Alpy, Karpaty a Ural zůstanou tam, kde jsou dnes, Rusko také bude existovat a doufejme, že i Ukrajina.
Otázka je, komu hrozí víc, že prohraje válku. Jedná se o důležitou informaci, protože klid zbraní nikdy není výsledkem nějaké kosmické spravedlnosti, jak o tom naivně sní pokrokáři. Jedna z válčících stran si ho vždy přeje víc a podmínky pro klid zbraní rád přijme. Pokud podmínky odmítne, válka neskončí a hrozí, že časem je přijmout bude muset.
Klid zbraní obvykle vyhovuje slabšímu, tomu, kdo ustupuje, protože nemá dost vojáků, zbraní a peněz dál pokračovat. Ukrajina naštěstí v takové situaci není, a ještě dlouho nebude. I kdyby dohodu o klidu zbraní nepodepsala, díky pomoci Západu nezkrachuje a nebude muset ani kapitulovat. Navíc se jedná o zemi s velkou rozlohou disponující výhodou strategické hloubky - má kam ustupovat a vybudovat obranné linie, které Rusové mohou dobývat třeba 118 let.
„Američané uznávají pouze silné a úspěšné.“ Ruský expert o jednání Trumpa s Putinem a míru na Ukrajině |
Kyjev může v době klidu zbraní vojensky posílit. Svědčí o tom slib řady západních států dodávat Zelenskému obrovské množství zbraní a peněz. Kreml si to nepřeje, což je naprosto racionální a dlouho známý požadavek Putina, který napadl Ukrajinu právě proto, že se obával vzniku vojensky silného státu u západních hranic Ruska. Podíváme-li se na jednání mezi USA a Ruskem tímto prizmatem, důvod k jásání tu není. Až Trumpovi, který spěchá, dojde, že pohovory nikam nevedou, může odejít od stolu a nechat vyřešení války EU, Velké Británii a Kanadě.
