Všímáte si, jak je na Západě zdiskreditován výraz liberální či liberalismus? To není objev. Už dobrých dvacet let lze vidět, že slovo liberální si zmonopolizovali progresivisté, pokrokáři či radikální levice.
Už jen znalci vědí, co vlastně znamená liberalismus (svobodomyslnost – u nás ten výraz používal jako zřejmě poslední Karel Schwarzenberg). Myšleno v podání, jak ho razili západní osvícenci v 18. století. Tedy jaký je význam svobody pro uspořádání společnosti, ekonomiky i mezinárodních vztahů.
Dnes už to zní archaicky, ba muzeálně. Když se řekne liberální, až příliš mnozí si představí pokrokáře s jejich kvótami, moralizováním, karatelstvím (němčina má pro to půvabný výraz Bevormundung), příkazy, zákazy a snahami o převýchovu společnosti. Myšleno od rovnosti občanů k identitám podle rasy, etnicity, víry či genderu.
„Vše liberální je mi odporné“
Právě to už mnohým leze krkem a přispělo k vítězství Donalda Trumpa. Ale mnozí si tuto karikaturu liberalismu spojují s liberalismem jako takovým. Po volbách v USA to řekl Robert Fico: „Porážka liberálních a progresivistických myšlenek“. Jasně, leckdo si pomyslí něco ve stylu: no jo, Fico, ten toho nakecá. Ale podíváte-li se na diskuse na českém webu, nestačíte se divit.
Pro ilustraci: „Všechno liberální je mi odporné. Nekupovat a neplatit liberální média a bude klid. Špíny.“ Ta ukázka není z nějakého „dezolátského zdroje“, ale z diskuse na webu iDNES. A je jen jednou z mnoha, byť výraznou.
USA jsou na pokraji autoritářského stylu vlády, děsí se liberální média |
Našinec jistého věku, zejména našinec, který zažil 90. léta, si říká. Vědí ti lidé, o čem mluví? Tuší vůbec, že v 90. letech tu vládlo – ve společnosti, politice, ekonomice, kultuře, svobodě slova – tak svobodomyslné (liberální) prostředí, jaké tu nebylo nikdy předtím a asi nebude nikdy příště? Máme na to dnes plivat jako na „liberální špínu“?
Jenže fanoušci Donalda Trumpa bývají tak umanutí, že v rámci „boje za dobrou věc“ bojují proti karikatuře liberalismu, jako by to byl liberalismus sám. Včetně Václava Klause, který se přitom na svobodomyslném (liberálním) duchu 90. let sám podílel.
Člověk si pak sám smutně říká, že slova liberální či liberalismus raději přestane používat. Aby k nim nemusel připojovat dlouhou vysvětlivku, co má na mysli. Nikoliv umanuté pokrokáře, fanoušky zákazů, příkazů, norem, kvót či „genderově spravedlivého jazyka“ (novořeči), ale svobodomyslnost jako takovou.
Inflace straší víc než klima
V analýzách amerických voleb narazíte na zajímavá čísla. Tušíte třeba, jaká věková skupina Trumpových voličů za poslední čtyři roky nejvíc posílila? Skupina o věku 18–29 let, kam patří prvovoliči (o 11 procentních bodů proti volbám 2020). Kdežto jediná věková skupina, která posílila mezi voliči demokratů, je skupina 65+.
Kde už jsme se s tím setkali? V Německu letos už dvakrát. V eurovolbách a pak v zemských volbách na východě. AfD v Durynsku nejvíce pomohli k vítězství voliči ve věku 18–24 let. Naopak v Sasku zachránili těsné vítězství CDU před AfD voliči nad 60 let. Podle sociologů mladí mění priority. Obavy z inflace, války či o bydlení je trápí víc než strach o klima.
AfD poprvé vyhrála zemské volby. Voliči v Durynsku ukázali, že liberální demokracie má alternativu |
U nás se zase ví, že prvovoliči – hlavně muži – překvapivě silně hlasovali pro Motoristy. Zdá se, že jsme svědky obratu historického kyvadla. Obrat je logický, struna byla příliš přepjatá ve prospěch radikální levice. Ale platí i toto. Je-li struna přepjatá na jednu stranu, po uvolnění se může dostat až příliš na stranu druhou. Dávejme pozor na své svobody.
