ORCÍGR: Stavební zákon napsaný s páskou přes oči |
Naše vláda již přesunula miliardy navíc do fondu dopravní infrastruktury a investiční firmy se snaží připravit projekty silnic, dálnic a železnic tak, aby se peníze mohly co nejdříve vyčerpat. Je to logické a správné, že na rozdíl od minulé ekonomické krize, v době útlumu soukromých investic nastoupí na jejich místo stát a podrží tak ekonomiku. A my to hodláme udělat.
Co ale bude dál. Až se soukromí investoři nadechnou a znovu budou chtít stavět? Bude to možné? O to se hraje právě v těchto dnech. Moje ministerstvo nyní finišuje na zapracování připomínek resortů a ostatních připomínkových míst do návrhu nového stavebního zákona.
Ihned po koronakrizi ho jako první prioritně projedná legislativní rada vlády tak, aby o něm kabinet mohl jednat do prázdnin a sněmovna v 1. čtení nejpozději hned v září, kdy se poslanci vrátí do lavic. Pokud projde sněmovnou, zákon by tak začal platit v příštím roce a postupně by jeho účinnost nabíhala až do poloviny roku 2023.
Podle některých kritiků prý na návrh spěcháme. Ano spěcháme a nyní logicky ještě víc. Především proto, aby prostě byl do voleb schválen. Byl by to velmi špatný signál voličům, kdybychom jako vláda nezvládli reformní, byť velmi složitý zákon se změnami v dalších 80 normách, schválit v průběhu jednoho volebního období. Je to velký úkol a také proto na něm pracovaly stovky špičkových odborníků z řady ministerstev, ale také podnikatelé, investoři, architekti, projektanti, právníci a další odborníci z praxe celé uplynulé tři roky.
Nemůžeme si dovolit stavební zákon neschválit
Co je ale ještě důležitější, my si zkrátka nyní nemůžeme dovolit zákon, který zkrátí povolování staveb a odstraní přebujelou administrativu, neschválit. Podnikatele, kteří se po krizi nadechnou a budou chtít začít stavět bychom postavili do situace, kdy by před jejich projekty bylo znovu pět možná šest nebo také deset let jednání s úřady. Tak je tomu totiž dnes.
Někteří stavebníci používají takový bonmot: „Zatímco za minulého režimu jsme rok plánovali a deset let stavěli, nyní deset let plánujeme a rok stavíme“. Bohužel je pravdivý. Proces, kterým žadatel musí projít je tak složitý, že ho v podstatě nelze absolvovat bez odborné pomoci.
Úřady si kryjí záda tím, že raději po stavebnících vyžadují i doklady, které vůbec nejsou potřebné. Velkou část dokumentace, kterou větší investoři u projektů vozí na úřady často i v dodávkách, úředníci vůbec neotevřou. Je totiž tak detailní, že ji k rozhodování vůbec nepotřebují. A netýká se to jen velkých projektů. Dostávám desítky emailů od zoufalých občanů, kterým se nedaří získat stavební povolení pro obyčejný domek.
Tento neudržitelný stav musíme změnit. Koronavirová krize jen podtrhla to, co každý, kdo se stavěním v naší zemi přišel do styku, moc dobře ví. Děláme velkou reformní změnu: měníme principy povolování staveb od základů tak, aby se Česko konečně dostalo z ostudného 157. místa v celosvětovém žebříčku ve složitosti a rychlosti (nebo spíš pomalosti) povolování staveb, které zoufale brání rozvoji naší země. Podobně radikálních změn se lidé často obávají, což je logické.
Výstavba se dotýká každého z nás. Toho, kdo chce stavět, kdo se proti ní vyhraňuje, i toho, kdo o ní nakonec rozhoduje… Logicky tak i na stavební zákon mají různé subjekty různé pohledy. A také proto se k návrhu sešlo několik tisícovek připomínek často zcela rozporných. Také ve sněmovně očekávám, že se projeví politická příslušnost jednotlivých poslanců a nevyhneme se lidové tvořivosti.
Všem by nám ale mělo jít o jedno! Zákon v nějaké funkční a logicky kompromisní podobě schválit. Může nás totiž posunout do společenství civilizovaných zemí, kde se podnikat vyplatí, kde velká část podnikatelských záměrů není hned v zárodku zadupána složitostí úředních procesů, kde silný stát s jasnou vizí umí prosadit své záměry, kde obce mohou jít svou cestou vlastního rozvoje území a kde občané mohou bez obav uplatnit své názory a připomínky k záměrům svých sousedů.
Zkusme se tedy povznést nad své partikulární zájmy a politické pohledy a podívejme se na stavební zákon s nadhledem. Uvidíte, že jeho cílem je to, co pomůže nám všem. Zrychlit povolování, zjednodušit administrativu a zajistit vymahatelnost práva. Na konci toho všeho na nás čekají kvalitní silnice a dálnice, vysokorychlostní železnice, moderní a hlavně levnější byty, zkrátka to, čemu říkáme rozvoj naší země. Díky složitosti administrativy, kterou jsme si sami zaplevelili vlastní zákony, se na něj zatím můžeme jen se závistí dívat třeba k našim sousedům do Polska.
Nyní ale máme výjimečnou příležitost to změnit. Nepromarněme ji tedy!
