Je normální se potácet u korunovačních klenotů? Je normální dobýt nejvyšší českou horu, kam auta nejezdí, autem? Je normální si v podniku, kde se nekouří, zapálit cigaretu? Je normální si lehnout do nafukovacího člunu a nechat se po rybníce vozit osobními strážci? Je normální maskovat alkoholismus lékařskými zprávami?
Je normální, aby si prezident jmenoval vládu svých přátel? Je normální, aby prezident vedl zemi a politickou stranu zároveň? Je normální, aby se prezident chtěl při jmenování premiéra řídit datem policejního vyšetřování? Je normální, aby hradní kancléř kandidoval za politickou stranu a ještě pro ni chtěl shánět peníze na kampaň? Je normální, aby si obskurní prezidentova strana vylovila z vlády jeho přátel své kandidáty do voleb? Je normální, aby prezident projevoval sympatie ke komunistickým novinám, které nepokrytě teskní po starých časech, proti nimž sám bojoval? Je normální, aby prezident odměňoval komunistickou stranu za to, že podpoří jeho vládu?
Je normální, aby se komunistický kosmonaut stal velvyslancem? Je normální, aby se stejné odměny dočkala bývalá první dáma díky šovinistické větě? Je normální, aby prezident urážel ženy, ať už si o nich myslí cokoli? Je normální, aby si prezident tak nepokrytě vyřizoval osobní účty? Je normální, aby si prezident vodil nejsilnější politickou stranu jako loutky? Je normální, aby si prezident vykládal demokratický systém po svém?
Je normální, aby se lež stala normou a nikomu nevadila? Je normální, že se před tím skloní lidé, kteří se sklánět nemusí? Je normální, aby prezident sílu svého mandátu neustále odvozoval od způsobu svého zvolení? Je normální, aby prezident tak moc rozděloval společnost? Je normální, že politické strany se neumějí takovému prezidentovi postavit, i když by mohly? A je normální, aby se všichni chovali tak nenormálně, že nahrávají tomu, kdo se chová nejvíc nenormálně?
A je normální, že všechno uvedené zatím vadí zřejmě jen těm, kteří věděli, že jim to vadit bude? Co všechno je ještě normální? A co všechno jsme ještě my ochotni považovat za normální? Je něco, co už nebudeme tolerovat? A když už něco nebudeme chtít tolerovat, co budeme moci dělat, když nás čekají ještě čtyři a půl roku? A můžeme se vlastně ptát, jestli je to normální, když zdánlivě normální premiér poté, co musí kvůli své asistentce rezignovat, si ji pak zaměstná jako svou poslaneckou asistentku? Neposouváme si všichni hranice toho, co je ještě normální?
Mnozí tušili, že to nebude dobré. Málokdo ale tušil, že to bude tak špatné. Zatím se totiž zdá, že každý nový kousek překonává ty předchozí. Vydržet další čtyři a půl roku směsici buranství, povýšeneckého mentorování, urážení a spousty dalších negativních atributů bude vyžadovat notnou dávku trpělivosti a síly. Protože tohle, ač se to nezdá, je stále teprve začátek. Až měsíce a roky, které nás čekají, ukážou, jestli se nenormálnost stane normálností. Zatím jsme na nejlepší cestě, aby to tak bylo.
