Středa 21. dubna 2021svátek má Alexandra 4 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Názory

DUBENSKÝ: Proč covid ve světě ustupuje a u nás roste?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: ČTK

Loni na jaře jsme byli „best in covid“. V nechtěném smyslu jsme „best in covid“ i dnes. Zdá se, že mezi tehdejším prvenstvím a nynější blamáží existuje souvislost.

Nic neilustruje lépe celosvětovou bezmocnost v boji s nevyzpytatelným koronavirem než nynější obrázek z ČR. V době, kdy nákaza začala znovu růst a hrozí dlouho obávaná přeplněnost nemocnic, se objevily úvahy o zmírnění dosavadních tvrdých protiepidemických opatření, aby to nakonec skončilo jejich zpřísněním. Co odborník, to jiný názor na rozsah restrikcí. Co laik, to různá míra kritiky vlády za vinu na nynějším stavu. Samozřejmě podle náklonnosti k té které politické straně.

Současná hrozivá situace na našem dvorku by nás neměla odradit od pohledu za humna. Podle WHO se za posledních šest týdnů celosvětově snížily denní přírůstky nově nakažených osob o polovinu. Ve Španělsku a Velké Británii spadly od poloviny ledna o 80 procent, v USA o 70 procent. Současně klesají počty hospitalizovaných a zlepšuje se průběh onemocnění. V přelidněné Indii, kde od loňského jara probíhala jediná obrovská vlna, která drtivě kulminovala v září, covid od té doby samovolně odeznívá a v současné době se již život téměř vrací do normálu.

Žena v Pekingu.
Davy učitelů stály v Madridu fronty kvůli testům na koronavirus.

Na tomto trendu přitom nemůže mít rozhodující podíl započaté očkování, které se v lednu ještě nemohlo stihnout výrazněji projevit. O tom svědčí vývoj nákazy v nejvíce proočkovaném Izraeli, v němž denní přírůstky nově nakažených dosahovaly ještě v polovině ledna rekordní výše a snižovat se začaly až od začátku února.

Přirozená kolektivní imunizace

Přestože kvůli novým infekčnějším mutacím koronaviru tento příznivý celosvětový vývoj před týdnem ustal, i tak lze dovodit určité zákonitosti dosavadního průběhu pandemie. Z časové osy nashromážděných dat o šíření viru v jednotlivých zemích je zřejmé, že křivka nadále klesá jen v prvotně zasažených zemích, zatímco ve státech, které se díky v počátku pandemie přijatým tvrdým opatřením jarní vlně prakticky vyhnuly, nákaza drtivě roste.

Kromě Česka se to týká Maďarska, Estonska, Lotyšska, Černé Hory a zejména Slovenska, které se od podzimu může „stavět na hlavu“, a přesto ještě nedávno bylo v počtu přírůstku úmrtí na 100 000 obyvatel na druhém místě ve světě. I ve Finsku, které bylo loni na jaře dáváno ostatním zemím za vzor, jde od listopadu křivka nových přírůstků nahoru. Kalifornie patřila před rokem mezi nejlepší státy v USA a od prosince je nejhorší. Stejně je na tom v rámci Rakouska spolková země Korutany. Obdobný zvrat nastal na Pyrenejském poloostrově. V prosinci a v lednu těžce postižené Portugalsko bylo hodnoceno v květnu ve španělském deníku El País takto: „K Portugalsku vzhlíží Španělsko při zvládání pandemie se směsicí závisti a nevěřícnosti“.

Dochází na předvídavá slova prof. Berana pronesená na začátku pandemie (kterým tehdy nikdo nechtěl věřit), že do roka se nakazíme koronavirem všichni (část bezpříznakově, zbytek s projevem nemoci). Podle statistických údajů sice dosud prošlo v ČR koronavirovou nákazou jeden a čtvrt milionu lidí, ale i prof. Prymula nedávno odhadl, že ve skutečnosti jich byl asi trojnásobek, což je třetina obyvatel. Ovšem v zemích, kde koronachřipka udeřila plnou silou již loni na jaře, je jejich poměr zastoupený v populaci mnohem vyšší. Nynější klesající počty nově nakažených jsou tam tedy především důsledkem přirozené kolektivní imunizace, která v zemích dotčených až podzimní vlnou ještě nenastala. Spontánní odeznívání nákazy v zaostalé Indii i ve vyspělých USA a její nárůst na Slovensku, které rozhodně nic nepodcenilo, nedává jiné vysvětlení.

Dříve premiant, dnes propadlík

Výhoda prvotně zasažených zemí spočívala v tom, že při jarní vlně docházelo k přenosu infekce až při kontaktu trvajícím několik minut, což šíření koronaviru přirozeně brzdilo. Smůla zemí postižených teprve od podzimu tkví v tom, že nové mutace viru se přenášejí i jen při letmém setkání s nakaženou osobou, a to akceleruje šíření nemoci.

Není až tak odvážná úvaha, že kdyby nás adekvátně zasáhla již první vlna, nedošlo by k nynější čtvrté vlně hrozící zahlcením nemocnic. Epidemie by se rozložila do delšího časového období a připravená lůžka v nemocnicích by loni na jaře nezela prázdnotou. Současně by dodneška prošlo nákazou více lidí než pouhá třetina a promoření by pokročilo.

Po bitvě je každý generál, takže se dnes lehko kritizuje, že před rokem jsme mohli ubrat a nemuselo dojít k uzavření výrobních a průmyslových provozů. A že jen kvůli tomu, že tehdy jsme byli premiantem, jsme dnes propadlíkem.

Je lidsky pochopitelné, že vláda sledující tehdejší děsivou situaci v prvotně zasažených zemích si nechtěla vzít na svědomí statisíce zemřelých a rozhodla o preventivním celostátním lockdownu. Tehdy totiž odborníci odhadovali smrtnost koronachřipky kolem čtyř procent, tedy asi čtyřicetinásobnou ve srovnání s klasickou chřipkou. To by při předpokládaném příznakovém onemocnění asi poloviny obyvatel znamenalo u nás 200 000 zemřelých. Nynější analýzy ovšem ukazují smrtnost ve vyspělých zemích v běžné populaci asi půlprocentní (u oslabených seniorů násobně vyšší), což je ve srovnání s klasickou chřipkou přibližně pětinásobné.

Přirozené promoření třetiny obyvatel spolu se započatou umělou vakcinací znamená, že nynější drtivá vlna u nás je poslední a že s nadcházejícím létem se přiblíží ono dlouho očekávané světlo na konci tunelu. Výjezd z něho však nebude dříve než příští rok.

Když se na Zemi nějaký živočich přemnoží, příroda si s tím dokáže poradit. Proto berme koronachřipku jako varování zhýralému tvoru jménem Homo sapiens. Chcete-li, jako facku zpovykanému lidstvu.

Koronavirus si ještě nevšiml, že s ním bojujeme, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vybili jsme mnoho živočišných druhů, tak se nemůžeme divit, že jiný druh zaútočí na nás. Má na to právo, říká...

Test nanorespirátorů a nanoroušek: Polovina chrání jen naoko

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Spoléháme se, že díky rouškám a respirátorům budeme patřit k těm šťastným, kterým se podaří uchránit před covidovou...

Mlynáři byli sexuální predátoři raného novověku, vypráví historik Čechura

Jaroslav Čechura je přední znalec mikrohistorie, jež se zabývá životy a vztahy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak krutí byli soudci, drábové a panstvo? Co si sedlák mohl dovolit, a za co dostal oprátku? Proč bylo právo v praxi...