Úterý 22. září 2020svátek má Darina 25 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Názory

DUŠEK: Housky, které vyjdou draho. Posílat recidivisty do vězení za drobné krádeže se nevyplatí

Soud - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Soud - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Pokud čtete tento komentář, pak jste o případu muže odsouzeného k 1,5letému trestu odnětí svobody za krádež pěti housek patrně slyšeli. Jeho případ bohužel není zcela náhodným excesem a zapadá do zdejší trestní praxe.

Nejprve je namístě poznamenat, že spáchání krádeže za nouzového stavu nehrálo podstatnější roli; právní komentátoři se vcelku shodují, že za běžných okolností by byl pravděpodobně potrestán jen o něco kratším nepodmíněným trestem (10–12 měsíců), který bychom považovali za podobně neadekvátní. Přísných nepodmíněných trestů za drobné krádeže bylo v posledních letech mediálně zaznamenáno více. A pak je dobré se podívat do statistik: ukazují, že i krádeže s bagatelní výší škody jsou trestně stíhány relativně často.

Efektivita represe

Aby krádež byla klasifikována jako trestný čin, musí způsobená škoda převyšovat 5000 korun. Nebo musí být přítomna další skutečnost, která zakládá trestnost i bez ohledu na výši škody (např. když je krádež spáchaná vloupáním či na věci, kterou má oběť na sobě či u sebe, a další skutkové podstaty vyjmenované v §205 odst. 1 písm. b) až e) trestního zákoníku). Ale pokud krádež spáchá recidivista, už na výši škody nezáleží, i krádež pěti housek v obchodě je trestným činem. A dokonce zařazeným v přísnějším odstavci §205 odst. 2, kde je sazba 6 měsíců až 3 roky.

Dle policejních statistických formulářů zahájila policie v roce 2017 (čerstvější údaje nejsou k dispozici) trestní stíhání pachatelů u 19 934 krádeží. Z nich plných 28 procent představovaly krádeže, v nichž způsobená škoda nedosahovala 5000 Kč, a pachatel byl stíhán jen proto, že byl zároveň recidivista (tj. žádná další skutečnost zakládající trestnost už nebyla). A více než 12 procent všech stíhaných krádeží, celkem 2456, se dá označit jako vyloženě bagatelní – škoda nedosahovala ani 500 korun.

Bohužel nemůžeme spojit soudní a policejní data, abychom u těchto případů dohledali konečné výše trestu. Ale i samotné trestní stíhání bagatelních recidivistů je důvodem k vážným otázkám o aktuální trestní legislativě a její interpretaci v praxi. Z pohledu obětí: v čem jsou tak odlišné krádeže housek spáchané prvopachatelem a recidivistou, že ta první trestným činem není, a druhá ano? Z pohledu efektivity: je skutečně nutné do řešení drobných krádeží zapojit nákladný aparát trestní justice? Na jaké případy se vůbec má vztahovat zásada subsidiarity trestní represe, když ani u krádeže housek za 12,50 Kč ji nikdo v řetězci policista – státní zástupce – soudce neaplikuje?

Ukládání trestů se v trestním zákoníku i praxi silně odvíjí od toho, zda pachatel vedl „řádný život“ či zda lze očekávat, že jej povede. Pokud ne, řešením je nepodmíněný trest. Tak či onak je konečným cílem dosáhnout toho, aby už přestal krást, ať to stojí, co to stojí.

Pokud na něčem trváte, „ať to stojí, co to stojí“, vyjde vás to draho. Ale i u trestní represe je třeba zvažovat její efektivitu. Kromě nápravy pachatelů a ochrany potenciálních obětí před škodami způsobenými kriminalitou je třeba zvažovat i náklady represe – například zda se skutečně vyplatí, aby čas trestních orgánů byl věnován na řešení banálních případů, když by jej mohly věnovat na skutečně závažnou násilnou či hospodářskou kriminalitu.

Předražené věznění

Jeden rok věznění pachatele přijde daňové poplatníky na 300 tisíc korun. Co za tuto částku společnost získává? Nejprve se zaměřme na nešťastného zloděje housek – podle indicií případu jej asi lze označit za nenapravitelného recidivistu. Po dobu, kdy je ve vězení, je společnost chráněna před kriminalitou, kterou by napáchal, kdyby byl na svobodě. Ale i kdyby kradl každý den, způsobil by roční škodu za pouhých 4600 korun.

Přísné sankce mají represivní účinek, takže společnost získává též ochranu před pachateli, kteří jsou sankcí odrazeni. Předpokládejme (zcela extrémně), že věznění jednoho pachatele odradí deset dalších, kteří by jinak také kradli každý den. I tak by všech 11 způsobilo roční škodu 50 600 korun. Předpokládejme dále, že uvalení a vymožení těchto sankcí by činilo 20 000 korun na pachatele (zřejmě též nadsazená hodnota). I tak by úhrn všech škod a nákladů činil jen 270 600 korun. Stále tak věznění pachatele přijde společnost dráž!

Represe je důležitá, ale musí mít rozumné proporce k závažnosti kriminality, před kterou má chránit. U skutečně bagatelní kriminality jsou vysoké náklady na věznění pachatelů prostě neospravedlnitelné. Bylo by pro nás výhodnější tyto skutky sankcionovat méně nákladným způsobem – peněžitými tresty, obecně prospěšnými pracemi – nebo, ještě lépe, je řešit jako pouhé přestupky. A klidně se přitom smířit s tím, že některé pachatele neodradí a svou bagatelní recidivu budou opakovat.

Autor je ekonom, působí jako vedoucí Katedry národního hospodářství na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Pastrňák i Kvitová. Sportovní hvězdy skupují v Praze luxusní nemovitosti

David Pastrňák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Rezidence na Smíchově, byty v Karlíně nebo na Vinohradech. To je jen malý výčet nemovitostí, které vlastní české...

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Na ženská ňadra je možné nahlížet z mnoha úhlů pohledu, biologického,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...