Dovolujeme si Milanu Hamerskému odpovědět: Ano! Jako zakladatel ČSR se o tuto zasloužil a takovým osobnostem se sochy staví.
Bez Beneše bychom Republiku neměli je název kapitoly v právě vyšlé knize Vítězslava Houšky Lidé kolem Masaryka (Masarykova knižnice Hlas) se stokrát citovaným výrokem TGM: „Státy se udržují těmi ideami a silami, z nichž vznikly!“ Na věty jako „…posedlost některých skupin vést soukromou bitvu (?) o veřejnou interpretaci osoby prezidenta E. B.“ se dá reagovat jen otázkou: komu je poplatná? Zvláště píše-li pan Hamerský o zjednodušeném výkladu 2. světové války, který prý „při dnešních znalostech“ (!) neobstojí, což je formulace nápadně podobná některým z těch, jež slýcháme z landsmanšaftů.
Komu je známo, kolik času a úsilí českých osobností bylo zapotřebí ke vzniku vlastního státu a kolik obětí provázelo 2. světovou válku, ten nemůže článek pana předsedy Institutu K. H. Borovského nechat bez povšimnutí. Uctívání Beneše není soukromou věcí seniorů. Uvažme, že jsou to zároveň pamětníci.
Neříká se nadarmo, že po bitvě je každý generálem. Zpětně se hodnotí souvislosti lehce a následky jsou viditelné. Kdo však tu dobu prožíval a poznal atmosféru nátlaků, ten rozpoznává lépe, komu patří uznání, včetně sochy.
Bez Beneše bychom Republiku neměli je název kapitoly v právě vyšlé knize Vítězslava Houšky Lidé kolem Masaryka (Masarykova knižnice Hlas) se stokrát citovaným výrokem TGM: „Státy se udržují těmi ideami a silami, z nichž vznikly!“ Na věty jako „…posedlost některých skupin vést soukromou bitvu (?) o veřejnou interpretaci osoby prezidenta E. B.“ se dá reagovat jen otázkou: komu je poplatná? Zvláště píše-li pan Hamerský o zjednodušeném výkladu 2. světové války, který prý „při dnešních znalostech“ (!) neobstojí, což je formulace nápadně podobná některým z těch, jež slýcháme z landsmanšaftů.
Komu je známo, kolik času a úsilí českých osobností bylo zapotřebí ke vzniku vlastního státu a kolik obětí provázelo 2. světovou válku, ten nemůže článek pana předsedy Institutu K. H. Borovského nechat bez povšimnutí. Uctívání Beneše není soukromou věcí seniorů. Uvažme, že jsou to zároveň pamětníci.
Neříká se nadarmo, že po bitvě je každý generálem. Zpětně se hodnotí souvislosti lehce a následky jsou viditelné. Kdo však tu dobu prožíval a poznal atmosféru nátlaků, ten rozpoznává lépe, komu patří uznání, včetně sochy.
