Nejvíc je možná ekonomická bublina vidět ve Spojených státech. Americká ekonomika sice roste, jenže možná jde o růst jen na oko. Jason Furman, ekonom z americké Harvardovy univerzity, spočítal, že růst americké ekonomiky je iluzí a možná je na prahu recese. HDP i ceny akcií (jedna třetina hlavního akciového indexu S&P 500 je tvořena technologickými firmami) rostou hlavně kvůli obřím investicím do umělé inteligence (AI): do lidí, softwaru a tréninku modelů umělé inteligence, ale také do datových center a kabelů i do energetiky.
Trump škrtl podporu zelených projektů. Hlavně v demokratických baštách |
Podle Furmana jsou tyto investice odpovědné za více než 90 procent ze současného růstu HDP. Zbytek se pak klidně vejde do statistické chyby. A navíc, jak dodávají další, třeba známý investor a spekulant Jim Chanos, podstatná část investic je za vypůjčené peníze.
Pěkně to popsal nedávno Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii: „Současný boom umělé inteligence se podobá technologickému boomu 90. let nejen v oblasti obrovských investic. Pro ty z nás, kteří jsou určitého věku, je tento humbuk – ,tohle změní všechno!’ – velmi dobře známý. Stejně jako tehdy je i dnes horečnatost tohoto nadšení dobrým důvodem k podezření, že se nacházíme uprostřed obrovské spekulativní bubliny. Toto podezření posiluje skutečnost, že velké technologické společnosti, které generují miliardové cash flow, utrácejí za AI více, než jejich příliv dolarů dokáže pokrýt. Nyní se tedy zadlužují.“
Velká deprese to snad nebude
Pokud se ukáže, že investice do AI nejsou tak výnosné, jak se čekalo, celá iluze ekonomického růstu se zhroutí ve Spojených státech i jinde. Pak vzrostou úroky z půjček AI firmám a některé z nich zkrachují. Růst úroků bude všeobecný. Vzhledem k současné provázanosti bank a růstu firemních dluhů se celý problém může rozšířit dál.
To celé je ještě znásobeno tím, že roste také zadlužení jednotlivých zemí. Velký krásný zákon amerického prezidenta Donalda Trumpa zřejmě povede k rychlému nafouknutí amerického dluhu a s dluhy má problémy i Evropa. Momentálně je jejím slabým článkem Francie, kde je potřeba pro vyhnutí se dluhové pasti dlouhodobě snížit výdaje, pro což chybí politická podpora.
Elon Musk pokořil rekord, jako první na světě má majetek půl bilionu dolarů |
Bude to znamenat katastrofu a celosvětovou krizi? Vyloučit to zcela nelze, ale zřejmě to nebude deprese jako ve třicátých letech. Bankovnictví je odolnější vůči různým nárazům než dříve, v Evropě je omezeno obchodování s tak zvanými deriváty, které způsobily finanční krizi, a navíc je tu Evropská centrální banka, která se bude snažit zachránit fungování eura a zabránit hluboké krizi v eurozóně. Samozřejmě, přes všechna tato bezpečnostní opatření nakonec může ekonomická deprese přijít. A pokud ne, může přijít ekonomická krize či stagnace. A ta nejspíš také přijde.
Co nám zbude?
Lidé přijdou o peníze. Ostatně, to si myslí i lidé „od fochu“. O tom, že umělá inteligence je bublina a že na její splasknutí mnozí doplatí, tvrdí například Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, která vyvinula ChatGPT. Nebo Emad Mostaque, šéf Stability AI, firmy používající umělou inteligenci k vytváření obrázků a provozující program Stable Diffusion. Mostaque dokonce současný vývoj přirovnal k dotcomové bublině, která splaskla na přelomu tisíciletí.
O peníze přijdou investoři, dodavatelé vybavení a služeb pro datová centra a otřese se vzhledem ke zvýšení úroků i evropská ekonomika. Nicméně to může mít i určité pozitivní dopady. Nové přelomové technologie vedou často k přehnanému optimismu, přeinvestování a pak často k řetězovým krachům. Zůstává ale technická infrastruktura, která je využitelná a může dál sloužit společnosti. Když splaskla v 19. století ekonomická bublina hnaná rozvojem železnic, zůstaly po ní kromě zkrachovalých společností, bank a plačících akcionářů také slušná železniční síť a tím pádem relativně levná moderní doprava.
Trumpova nová várka vysokých cel. Nyní na léky, nábytek a nákladní automobily |
Podobné to bylo s bublinou nafouknutou novými vynálezy související s elektřinou. Žárovky, elektrické rozvody ve městech a elektrifikované železniční tratě zůstaly. A konec konců, i po již zmíněné dotcomové bublině tu zůstaly dálkové vysokorychlostní datové kabely, které nakonec přispěly i k rozvoji třeba internetové televize, práci na dálku, a to včetně například práce lékařů v Indii, kteří na dálku analyzují rentgenové snímky amerických pacientů.
Když tu zůstanou velká výpočetní centra, nové kabely a možná i investice do jaderné energetiky a tím pádem za pár let v USA i jinde i levná elektřina, nakonec splasknutí AI bubliny nemusí být pro lidstvo vůbec špatné.
