Obava z potenciálního znepřátelení Vance prý byla pro Muska důvodem, aby upustil od svého projektu nezávislé politické strany America Party. Toto spojenectví pro oba pány dává smysl. Musk i Vance se názorově pohybují na pravém okraji republikánů – víc vpravo, než kdy byl současný prezident. Zejména silně u nich rezonují libertariánské myšlenky v ekonomické a kulturní oblasti a důsledný izolacionismus v zahraniční politice.
Podobné uvažování
Mnozí si ještě vzpomenou na Vanceova slova z únorové krize, kdy evropské liberály označil za větší hrozbu, než je Rusko, a o prezidentu Zelenském měl Trumpovi našeptávat, že je to nikým nevolený diktátor. Vyhroceně protievropský postoj se u něj projevil i později, během kauzy uniklého chatu z aplikace Signal. Tam se měl Vance vyjadřovat v tom smyslu, že by nerad dělal cokoli, co by mohlo Evropě pomoct – i kdyby to snad jinak bylo v americkém zájmu.
Elon Musk upouští od založení politické strany. Bojí se o vztah s Vancem |
Musk k tomuto uvažování nemá daleko. Ve stejné době šel ještě dál než Trump s Vancem a rovnou na svou síť X napsal, že by měly USA vystoupit z NATO. To je bod, ke kterému se Donald Trump sice přiblížil za svého prvního mandátu, ale nakonec od něj ustoupil. Prozatím se spokojil s tím, že „přiměl Evropu platit“, a USA tak již do budoucna nebudou jediným garantem evropské bezpečnosti. Je otázka, zda se s něčím podobným jednou spokojí duo Vance-Musk.
Ale nepředbíhejme. Musk ještě není tak úplně pryč z republikánského blacklistu a Vance ještě ani neohlásil svou kandidaturu. Nicméně je jisté, že oba budou do budoucna hrát první mocenské housle americké pravice. Musk je navíc klíčový člověk pro americké bezpečnostní zájmy, ať už bude u moci konzervativec či liberál. Jeho firma SpaceX totiž armádě USA zprostředkovává nenahraditelné technologie, zejména navádění pokročilých raketových systémů.
Změna v našem zájmu
Pro Evropu je závěr jasný. Stejně jako se naučila kultivovat si Trumpa (neustálé lichotky a ujišťování samolibého prezidenta o jeho výjimečnosti), bude se muset naučit si předcházet i duo Vance-Musk. To ale vůbec nemusí být tak snadné jako s Trumpem. Oběma pánům sice konvenují lichotky, ale nelze čekat, že se jimi nechají opájet po vzoru současného šéfa Bílého domu.
Ofenziva šarmu by mohla začít třeba u svobody slova, na kterou Vance i Musk kladou tak velký důraz, že neváhají evropské mainstreamové strany typu britských labouristů či německé CDU označit za diktátorské. O tom si můžeme myslet své, ale rezervy v tomto směru určitě máme.
Talentovaný pan Vance |
Svobodě vyjadřování byl v evropské mainstreamové kultuře uplynulého desetiletí přikládán zcela okrajový význam, ba dokonce byla někdy chápána jen jako záminka k slovnímu „fašismu“, rasismu, a tak dále. Je v našem zájmu to změnit.
