To by mělo mít pravomoc doporučovat rozsáhlé škrty ve federálních úřadech a změny federálních regulací. Lze však silně pochybovat o tom, že by šlo Muskovi jen o politickou funkci. A vlastně i o tom, zda věří, že Trump bude skutečně lepší prezident než Kamala Harrisová.
Nejde jen o zvýšení zisku
Jaké jsou skutečné Muskovy cíle? Jeho vliv na federální vládu byl již před volbami mimořádný a pro jeho podnikání výnosný. Muskova společnost SpaceX díky úspěšnému nástupu efektivní a levné raketové technologie předčila tradiční Boeing a fakticky diktuje NASA harmonogram kosmických startů. Dokonce i ministerstvo obrany se na něj obrací při dopravě většiny svých satelitů na oběžnou dráhu. Muskovým společnostem byly v loňském roce přislíbeny tři miliardy dolarů v rámci téměř 100 různých kontraktů se 17 federálními agenturami.
Odvrácenou tváří úspěchu jsou však státní regulace. Muskovy společnosti se přednedávnem staly terčem nejméně 20 vyšetřování, která se zaměřila například na bezpečnost jeho automobilů Tesla nebo škody na životním prostředí způsobené jeho raketami.
Je pravda, že pokud by Musk skutečně získal pozici jakéhosi ministra pro vládní efektivitu a regulace, mohl by ovlivňovat pravomoci státních agentur, které rozlet jeho firem omezují různými kontrolními mechanismy. Nelze však za tím vidět pouze klasickou podnikatelskou snahu o zvýšení zisku. Musk je známým vizionářem, který chce efektivně měnit myšlení společnosti díky sociální síti X, revolucionizovat cestování skrze elektromobilitu, a dokonce dostat lidstvo (trvale!) na Mars.
V tomto smyslu jeho snahy míří daleko výš než snahy tradičních republikánských sponzorů, kteří lobbují za rozšíření těžby břidlicového plynu v chráněných přírodních oblastech anebo zachování individuálního modelu zdravotního pojištění, který pojišťovnám generuje vyšší zisky než celostátní jednotný systém.
Transparentnost bude předností
Elon Musk změnil během několika let své plány ze světa sci-fi na skutečnost. Jeho kroky však nutí k zamyšlení, jakou budoucnost podnikatel opravdu nabízí. Na cestě za megalomanskými vizemi si totiž Musk v zájmu rychlé realizace svých plánů hledá zkratky skrze obcházení pravidel bezpečnosti provozu na silnicích a pracovních podmínek svých zaměstnanců, urychlování vývoje raket bez dostatečných zkoušek, jakož i ohrožování životního prostředí prostřednictvím vypuštění kontaminované vody do okolí odpalovacího zařízení v jihotexaské Boca Chica.
„Kafrá do všeho.“ Musk začíná vadit Trumpovým lidem, už došlo i na hádku |
Musk by zároveň v odvětvích, ve kterých podniká, uvítal monopolní postavení. Jde například velmi tvrdě po zmiňovaném konkurenčním Boeingu. Otevřeně volá po zrušení jeho kontraktu s NASA na dlouho odkládaný systém Starliner, který se tento měsíc vrátil prázdný poté, co se při prvním zkušebním letu s lidmi na Mezinárodní vesmírnou stanici potýkal s technickými problémy.
Pokud by se však Musk stal členem Trumpovy administrativy, mělo by to jednu výhodu: jeho doporučení by musela být zveřejňována ve vládních dokumentech. To je přece jen lepší než představa soukromého vlivu na prezidenta, kterému by mohl Musk kdykoliv zavolat s tím, že potřebuje zařídit, aby na něj nebyly vládní agentury tak tvrdé. V každém případě je zřejmé, že Musk by se snažil přes Trumpa dosahovat svých cílů, nikoli naopak.
Je jasné, že hluboké vazby mezi Muskem a americkou vládou se teď jen prohloubí, neboť státní úřady i běžní občané jsou stále více závislí na vozidlech, raketách, internetu a dalších službách, které jeho společnosti poskytují. Sám Musk ještě před volbami řekl, že dříve do politiky nemluvil, ale změnil názor: „Teď jsem politicky aktivní, protože si myslím, že je v sázce budoucnost Ameriky, budoucnost civilizace.“ Otázka je, jestli je to dobře.
