Na konci dubna hospodařila česká vláda se schodkem 200 miliard korun, což je největší dubnový deficit od vzniku republiky. A vypadá to, že ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s příspěvkem 50 miliard do státního rozpočtu z emisních povolenek. Petr Hladík, současný ministr životního prostředí, naproti tomu potvrdil, že „od 1. ledna 2024 budou všechny peníze z emisních povolenek použity na dekarbonizaci“. Jak je tedy možné s výnosy z emisních povolenek nakládat? A jak na to dopadá reforma evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kterou členské státy EU formálně stvrdili koncem dubna?
Česká republika utržila na aukcích emisních povolenek asi 100 miliard korun mezi roky 2013 a 2021. Cena za emisní povolenku se koncem února tohoto roku dokonce poprvé přehoupla přes 100 eur, v přepočtu tedy asi 2350 Kč. S cenou za povolenku se zvyšují i aukční výnosy. Od roku 2018 se pohybují kolem 15 miliard korun ročně a minimálně do roku 2025 mají dále růst, až k 60 až 80 miliardám korun. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že do roku 2030 získá Česko asi 900 miliard na výnosech z aukcí.
Od teď vše na klima
Podle starší podoby směrnice o EU ETS by „nejméně 50 procent příjmů z dražeb povolenek (…) mělo být použito na boj proti změnám klimatu v EU a třetích zemích“. Za neplnění ale žádné postihy nehrozily a Evropská komise navíc zpětně nekontrolovala, co státy Unie za „klimatické opatření“ uvedly. V Česku jsou zatím výnosy z EU ETS rovnoměrně rozděleny na provozní podporu obnovitelných zdrojů energie přes ministerstvo průmyslu a obchodu a na program Nová zelená úsporám (NZÚ) skrze Státní fond životního prostředí, jehož správcem je ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tyto účely jsou ale podle aktuální podoby zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů výnosy vázané do maximální výše osmi miliard ročně. Jakékoliv další příjmy nad tento strop jsou tedy soustavně rozpouštěny ve státním rozpočtu.
Zmíněná ministerstva často na zmíněných osm miliard ani nedosáhla. Co se se zbytky výnosů na ministerstvu financí dělo, asi neví nikdo. Není tedy divu, že by se ministr financí pokračování podobného trendu nebránil. Toto netransparentní nakládání s aukčními výnosy by s reformou systému mělo skončit. Revidovaná směrnice o EU ETS nařizuje státům 100 procent aukčních výnosů utratit na klimatická opatření. Zlepšit by se měl i systém zpětné kontroly ze strany Komise. Podle slov ministra Hladíka, že „vše má jít na dekarbonizaci“, je patrné, že si MŽP nového nároku na nakládání s výnosy z emisních povolenek všimlo a v novele zákona by strop na vázané výnosy měl zmizet. Bylo by uklidňující, pokud by reformu stejně reflektovalo i ministerstvo financí.
PŘEHLEDNĚ: Evropa schválila klimatický balík. Jaký bude mít dopad na české domácnosti? |
Příjmy z EU ETS by se měly ideálně vracet lidem, a to i z důvodu připravovaného zahrnutí sektoru budov a silniční dopravy do systému. Na průmyslovou dekarbonizaci má sloužit hlavně Modernizační fond, který je také financován z prodeje emisních povolenek. Za velmi dobrý příklad nakládání s výnosy je často považován, a to i v jiných členských státech EU, program Nová zelená úsporám, který je z příjmů z EU ETS kompletně financován. NZÚ se zaměřuje na zvýšení energetické účinnosti rodinných i bytových domů, a to např. zateplením nebo výměnou oken. V závislosti na energetické úspoře je tak možné získat až polovinu vstupních nákladů projektu. Tím byl ale program nedostupný pro domácnosti s nižšími příjmy. I proto je nová obdoba programu Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) vítanou změnou, kde výše dotace může být až 100 procent.
Kdo má nést náklady
Podle výzkumu sociologa Jana Krajhanzla jsou Češi připraveni podpořit radikální opatření proti znečišťovatelům životního prostředí a jsou nekompromisní v názoru, že znečišťovatel má platit. I přesto se paradoxně EU ETS v Česku velké oblibě netěší. Jen málo lidí už tuší, že díky tomuto systému může Česká republika v příštích letech dosáhnout na stovky miliard korun z Modernizačního fondu, který bude financován z 2,5 procenta všech prodaných povolenek z celé Evropy.
To samé platí o Sociálním a klimatickém fondu (SKF), který byl v rámci reformy vytvořen pro snížení dopadů na zranitelné domácnosti kvůli očekávanému zdražení pohonných hmot a vytápění. Česko si v rámci fondu přijde asi na 50 miliard korun – také z prodeje emisních povolenek, které mohou být využity na energetické úspory nebo i přímou pomoc s placením účtů za energie. Čím vyšší cena za emisní povolenku, tím více prostředků bude mít Česko k dispozici. A to vše z kapes znečišťovatelů, kteří by podle Čechů měli nést náklady za škody na životním prostředí. Navíc nám může zaplatit dekarbonizaci. Už jen proto by si EU ETS v Česku zasloužil lepší pověst.
Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky
