Strana politicky vyhořela, postupně se rozpadala, až byla v roce 2015 rozpuštěna, to už se stala úplně bezvýznamnou. Když člověk potkal jejich zklamané voliče, mohl zaslechnout nejčastěji větu: Jak jsem mohl takové podvodníky volit?
A to bylo vlastně nejzvláštnější, protože tahle strana neměla nikdy pořádný originální program a byla sestavená jako potěmkiáda, jejímž nominálním předsedou byl bývalý televizní investigativec Radek John. Zkrátka, na druhý pohled muselo být kritickému občanovi jasné, že celý projekt budí značné pochybnosti.
Třetí ze tří „formulových pilotů“
Tuhle vzpomínku v člověku oživuje „vycházející hvězda“ tuzemské politiky Filip Turek, europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě. Jako zachránce spalovacích motorů získal mnoho příznivců v eurovolbách 2024 a nyní se pokouší úspěch zopakovat ve sněmovních volbách.
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje |
Zatím na sebe ale upozorňuje spíš poněkud dětinským počínáním, třeba rychlou jízdou po dálnici, při které se sám fotil. S tímhle „chlapáckým kouskem“ se nejprve chlubil a lhal o tom, že rychle jel v Německu, kde je to povoleno. Nakonec kápl božskou, že porušil předpisy v tuzemsku, ale teprve v okamžiku, kdy věděl, že ho za rychlou jízdu nikdo nepotrestá, protože není zdokumentovaná tak, aby bylo u soudu prokazatelné porušení dopravních předpisů.
Turkova rychlostní eskapáda podnítila některé spoluobčany, včetně novinářů, k tomu, aby se podívali na to, jak se „formulový pilot“ (takto sám sebe označil na hlasovacím lístku do europarlamentu) zapsal zlatým písmem do análů motorismu. Tedy žádná sláva, závodil v kategorii, kam se nemusíte kvalifikovat, stačí mít chuť, pojízdný stroj a peníze na startovné.
Na druhé straně, má pan Turek na kontě 12 vítězství. Trošku to kazí fakt, že čtyřikrát jel ve své kategorii sám a šestkrát jeli dva. Dvě vítězství jsou mnohem hodnotnější, protože měl dva soupeře, které dokázal předjet, patnáctiletého juniora a praktického lékaře. Když vzpomíná na svůj první závod v roce 2015 v Mostě, uvádí sice, že byl třetí, ale zapomíná dodat, že ze tří závodníků. Takhle by se dalo pokračovat.
Chabé předpoklady pro veřejné funkce
Ne, nikdo se panu Turkovi nechce posmívat, někdo musí být poslední a nikomu z nás se vždy nedaří na sto procent. A pokud je na tyhle své výkony Filip Turek tak pyšný, přejme mu to. Nicméně vstoupí-li někdo do veřejného prostoru, jako například do politiky, tak musí počítat s tím, že si jeho tvrzení budou lidé ověřovat. Tento pán zachází s fakty velmi svévolně a přidáme-li nepřítomnost sebekontroly a zdrženlivosti, není to vůbec dobrý předpoklad pro veřejné funkce. Ano, někteří mu vyčítají hajlování a lásku k nacistickým symbolům, jenže to je spíš jen docela nevinná zábava pro zakomplexované hlupáčky.
Neobdivujte Turka, frajer neohrozí jiné. A nejhranatější je rakev |
Berme to tak, že sebestředných jájínků máme v politice už nyní dost, ale někdo, kdo vnímá realitu takhle zkresleně, by se neměl ani přiblížit k nějaké funkci, kde by mohl ovlivnit chod čehokoli. Je jasné, že jeho příznivcům mnoho skutečností nelze vysvětlit, ale na druhé straně, kdo je zvědavý na pozdní zmoudření ve stylu: Jak jen jsem mohl takového troubu volit? Jak si snad většina z nás pamatuje přinejmenším od dob Věcí veřejných, komu není rady, tomu není pomoci.
