Pokud Američané ukončí skutečně svoji vojenskou pomoc napadené zemi, mají Evropa a další státy zhruba půl roku na to, aby jejich příspěvek nahradily. „Bez amerických dodávek máme zhruba šest měsíců, než pocítíme nedostatek zbraní na frontě,“ prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukončení americké pomoci totiž nebude znamenat její přerušení ze dne na den. Za prvé některé dodávky pomoci jsou na cestě, a ty se asi nevrátí zpět, za druhé jsou většinou a nyní možná dokonce všechny dány přijatými americkými zákony, takže je problematické ukončit je z hodiny na hodinu. Navíc jde jen o dobíhající pomoc z období, kdy byl americkým prezidentem Joe Biden, Donald Trump žádnou novou pomoc neschválil, a tudíž ji ani nemusí rušit.
Evropané samozřejmě nebudou schopni zastoupit Ameriku v plné míře. Ani finančně a hlavně technicky. Zejména nebude možné například nahradit dodávky střel do amerických systémů Patriot, raketometů HIMARS či americké informace týkající se například satelitního průzkumu či cennou výměnu informací americké a ukrajinské rozvědky. I když to poslední, pokud se USA nestanou úplným spojencem Ruska, zřejmě bude pokračovat i nadále, protože údaje, ke kterým se dostávají ukrajinská armáda a výzvědné služby (například o ruských či íránských zbraních), jsou pro Američany příliš cenné, než aby o ně chtěli úplně přijít.
Pokud by Američané ukončili svoji vojenskou pomoc Ukrajině, zvládli by ji Evropané vyzbrojit?
Americká vojenská pomoc je sice v současné době kumulativně od začátku války největší ze všech zemí a větší než celá vojenská pomoc zemí Evropské unie, ovšem pokud se podíváme nikoliv na kumulativní výpočty, ale momentální údaje, je vojenská pomoc ostatních zemí Ukrajině větší než pomoc USA. Navíc 16 zemí pomáhá – měřeno poměrem k jejich HDP - Ukrajině více než Spojené státy.
Jinak řečeno, vynakládají mnohem větší úsilí než bohatší Američané. Teď ovšem Evropa bude muset nasadit všechny své síly. Evropanům přitom může „pomoci“ to, že jejich cílem už nebude pomáhat Ukrajině tak dlouho, dokud to bude potřebovat, tedy klidně donekonečna. Cílem už nebude ani pomoci Ukrajině znovu dobýt ruskou armádou obsazená území a donutit ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání o míru, ústupu a de facto k uznání toho, že takové flagrantní porušení mezinárodních norem, jako byl útok na Ukrajinu, se nevyplatí.
Lídři se dohodli s Kyjevem na 1,6 miliardy liber. Pomůže to s protileteckou obranou![]() |
Tento přístup totiž souvisel s tím, že nešlo jen o to znovuobnovit suverenitu Ukrajiny na jejím území, ale také ukázat, že stále platí mezinárodní řád založený na jistých pravidlech. Na pravidlech, které uznávaly Evropa, Spojené státy a také další země. Či aspoň předstíraly, včetně Číny, že tato pravidla uznávají.
V okamžiku, kdy tento řád a tato pravidla přestaly uznávat Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa, tedy nejsilnější mocnost na planetě a donedávna spojenec Evropy, už není nutné a vlastně ani možné jejich respektování vymáhat. Octli jsme se v jiném světě. Proto Evropě bude na Ukrajině nyní stačit zachování současné frontové linie. Evropa už nebude aspirovat na poskytnutí takové pomoci, která by zajistila možnost ukrajinské ofenzivy a vyhnání ruské armády z celého nebo aspoň naprosté většiny obsazeného ukrajinského území.
„Životně důležitá chvíle pro bezpečnost.“ Lídři řešili pomoc Ukrajině a cestu k míru![]() |
Na dosažení omezených cílů může ale stačit i taková vojenská pomoc, která dlouhodobě zcela nevyváží výpadek pomoci Spojených států amerických, byť možná zpočátku bude třeba tuto pomoc dorovnat a dokonce dočasně překonat. Pak může dojít k nějakému příměří, které ukončí boje a Kyjev si zachová svoji nezávislost. Nebude to sice pro Evropu optimální výsledek, protože právě mezinárodní řád založený na pravidlech Evropě nejvíce vyhovoval, ale bude to druhé nejlepší řešení, které udrží ruskou armádu daleko od srdce Evropy a zamezí Putinovi v dalších agresích.
Že jde právě o tohle, napovídá i to, že Velká Británie a Francie chtějí spolu s Ukrajinou vypracovat návrh mírového plánu, který předpokládá minimálně neformální ztrátu některých ukrajinských území a zároveň bude obsahovat silné záruky pro Ukrajinu, které ji uchrání před dalším útokem Moskvy. Tento plán pak chtějí „podstrčit“ Trumpovi pro jeho jednání s Putinem místo třeba nápadů Trumpova poradce Elona Muska, který by přenechal značnou část Ukrajiny Rusku na základě „historického práva“ a hlavně „voleb“ pod hlavněmi ruských vojáků.
Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří. Poté ho předloží Spojeným státům |
Vyzbrojit Ukrajinu tedy mohou Evropané zvládnout i bez Spojených států, zvláště když jejich cíle jsou teď omezené. Ekonomicky to půjde, byť bude těžké to politicky prosadit. Zvláště když jsou v Evropě a neposlední řadě v České republice stále hlasitější ti, kteří horují pro mír za každou cenu a obdivují silné vůdce, kteří jednají bez ohledu na ostatní. A přitom si neuvědomují, že zejména pro malé evropské země by z takového světa neplynulo vůbec nic hezkého.



















