Není potom divu, že někteří turisté po návštěvě Říše středu, kde se totalitní komunismus snoubí s dravým kapitalismem, po zhlédnutí mrakodrapů, rychlostních železnic, dálnic přemýšlí o tom, zda čínský společenský systém není lepší než náš. Jejich obdiv k totalitě by určitě skončil v okamžiku zabavení rodinné zahrádky pro trasu rychlovlaku nebo tankového cvičiště.
Kdy skončí válka na Ukrajině?
Evropa není schopna zbrojit, protože státní rozpočty trpí deficity i v dobách naprostého míru. Nesmyslné výdaje státu a samospráv, nadměrné dávky, důchody, dotace vyvolané demokratickým hlasováním představují vzhledem k vnějšímu ohrožení hřebíčky do rakve „starého světa“.
Samozřejmě, že jedním škrtem pera by šlo zvednout daně a peníze přesměrovat na armádu. Jenže máme demokracii a žádná vláda nedostane ve volbách podporu na základě programu „nic vám nedáme, a co máte, vám sebereme“.
Nikdo nevolá po odvetě
Svoboda slova umožňuje všem, kdo si usmyslí, nejen veřejně tvrdit, že zde panuje cenzura, ale zpochybňovat ohrožení Ruskem, hlavní důvod podpory Ukrajiny. Umístění fabrik na výrobu zbraní, vojenských objektů, přesuny vojsk, provádění cvičení, výdaje na armádu, nákupy a dodávky zbraní, zavedení vojenské služby, omezení asociálních sítí, překonávání „ne my, ne tady, ne teď“, s tím vším se autoritář, na rozdíl od demokrata, nemusí potýkat. Situace v Evropě je ke všemu zablokovaná kvůli mnohosti kmenů (zemí) sledující protichůdné zájmy, což znemožňuje jejich společnou obranu.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl mnoho lží, ale v jednom měl pravdu. Západ jedná jako prohnilé, dekadentní impérium na konci svého času, chybí mu odolnost a odhodlání vést dlouhodobý konflikt. Ztratili jsme schopnost prosazovat své zájmy silou.
Putin si myslí, že nás přečká, ale my nikam neodcházíme, řekl šéf NATO |
O stavu evropské mysli vypovídá pasivita veřejnosti k útokům Ruska proti zemím NATO, ať jde o diverze, bombardování Unie drony či narušování výsostného vzdušného prostoru. Jedná se o zastrašování, a to se Putinovi daří. V minulých historických epochách by podobné provokace vedly velice rychle k válce. Třeba konflikt Francie a Pruska v roce 1870 vznikl na základě malichernosti. Francie požadovala od Pruska ujištění, že nikdo z královského rodu Hohenzollernů nebude aspirovat na španělský trůn.
Ne však dnes. Politici i občanská veřejnost mlčí, nikdo nevolá po vojenské odvetě vůči Rusku. Nulová reakce bloku NATO podkopává důvěru ve vlády členských zemí, jejich ozbrojené síly a vytváří ideální podmínky pro budoucí ruskou agresi.
Je to paradoxní, stojíme tváří v tvář válečnému ohrožení a místo demonstrací na podporu války směřují nadávky proti těm, kdo usilují o zvýšení obranyschopnosti. Projevem kapitulantství je i to, že se v Evropě nevyprofiloval někdo jako Dmitrij Medveděv, který by prostořece odpovídal na výhružky Kremlu.
Totalita hraje prim
Válku vyhrává rychlost a objem výroby, inovací, semknutí společnosti k dosažení vítězství, pevnost politického systému. Pokud kapitalismus zajišťující efektivní produkci zbraní není podmíněn svobodou a demokracií, může vůbec svobodná společnost zvítězit nad autoritářským režimem? Nebyl výsledek obou světových válek pouhou výjimkou způsobenou tím, na jakou stranu se dějinnou náhodou postavily Spojené státy?
Že vymažete Moskvu? Pošleme Poseidon a Belgie zmizí, hrozí Medveděv ministrovi |
Vývoj po 24. únoru 2022 ukazuje, že totalita hraje prim. A k naší smůle, Američané nás tentokrát nezachrání, spíše zničí. Pravda a láska není předurčena nějakou vyšší mocí k vítězství nad lží a nenávistí. Všichni chtějí žít ve svobodě, ale k její obraně se nedokážeme sjednotit, protože každý si ji představuje jinak.
